Zlato Numismatika



Investiční stříbrné slitky

Slitky z ryzího stříbra jsou oblíbenou a dostupnou formou dlouhodobé investice do drahých kovů. Není osvobozeno od DPH. K dostání na zlate-mince.cz

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (8)
Zlatá brána v Jeruzalémě

Bankovka s motivem Zlaté brány s nominální hodnotou 50 šekelů byla vydána v roce 1978 (1980), ale ještě dříve se poprvé tento motiv objevil na bankovce 500 lir z roku 1975. V katalogu SCWPM jsou evidovány pod označením P#46 a P#42. Emitentem je BANK OF ISRAEL, která byla založena 24. srpna 1954. Mezinárodním měnovým kódem je zkratka ILS (ISO 4217). Izraelská měna (česky nazvaná šekel, hebrejsky לקש (procházela mnoha změnami, které se projevili v průběhu let změnou názvu měny a její devalvací

Zlatá brána (hebrejsky Shaar Harachamin) se nachází v Izraelském Jeruzalémě a je postavena naproti Chrámové hoře na souřadnicích GPS 31°46’44.5“ s. š., 35°14’14.5“ v. d. Je jednou z několika městských bran v obranných hradbách a jedná se konkrétně o bránu „uzavřenou“, kterou nechal zastavět v 16.století sultán Sulejman I. Podle židovské tradice by měl vstoupit do Jeruzaléma právě touto branou Mesiáš po sestoupení na zem. Uzavřením této brány se Sulejman I. rozhodl zabránit příchodu Mesiáše.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.



PAPÍROVÁ PLATIDLA  Marie Terezie
S rozvojem finančního trhu a s ním spojeného úvěrového hospodářství vzrůstá na přelomu 16. a 17. století i množství specializovaných bankovních ústavů.

Hlavní činností těchto bank bylo zejména zprostředkování úvěrů a bezhotovostních plateb. Klienti těchto bank si v rámci ústavu zřizovali finanční konta, pomocí kterých pak prováděli jednotlivé bankovní operace.

Velký rozmach bankovních institucí zaznamenávala zejména Itálie, z níž se dále šíří do severní a Západní Evropy. Už v roce 1656 získává Johan Palmstruch od švédského krále Karla X. Gustava povolení k založení Stockholm Banco s právem vydávat bankovky, s jejichž vydáváním se začalo 16. června 1661. Jednalo se o zčásti předtištěné bankovky, do kterých úředník vypisoval potřebné údaje, které stvrzoval vlastnoručním podpisem a pečetí. Tyto tzv. Kreditiv-Sedlars znějící na různé druhy mincí švédské měny byly z počátku vázány na majitele a od roku 1667 je bylo možné i převádět. V našich zemích se s prvními bankovkami setkáváme až za vlády Marie Terezie.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...