Korunové bankovky (6) Rok 1953
V roce 1953 byla vydána emise bankovek (= 1953 Issue; také 1953 Issue/1), označovaných jako státovky republiky Československé (State Notes; ST), Lidová republika (PEOEOPLES REPUBLIC).
Je reprezentována šesti bankovkami, z nichž celý náklad tří bankovek byl v témže roce (1953) zničen. Jednalo se o nominální hodnoty 20 (ve SCSCWPM; General Issues; 12th Ed; 1368–1961 nezařazena), 100 (Pick# 76) a 1000 (Pick# 77) korun Československých. Do oběhu byly dány rovněž tři bankovky o nominální hodnotě 1, 3 a 5 korun.
Bankovka Pick# 78 byla vydána ve dvojím provedení; Pick# 78a v seriích A–D a série Z. Tiskem byla pověřena tiskárna Goznak v Moskvě. Druhé provedení bankovky (Pick# 78b) bylo emitováno jako odlišné od sérií Pick# 78a (např. VE…). Tisk této varianty byl proveden v Tiskárně bankovek v Praze. Barevně se Pick# 78b odlišuje nepatrně jiným odstínem (světlejším) dominantní hnědé barvy.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
Holdování v Namuru v 18. století
Pamětní ražby Karel VI.– František II.
Namur (valonsky Nameûr, nizozemsky Namen) je frankofonní město v Belgii, hlavní město Valonska a správní centrum provincie Namur. Dnes je třetím největším městem ve Valonsku. V Namuru sídlí Valonský parlament a Valonská vláda. Namur leží 50 km jihovýchodně od Bruselu a 40 km od Charleroi. Je bránou belgických Arden. Leží v ústí řek Sambry (francouzsky Sambre, valonsky Sambe) a Mázy (francouzsky Meuse, nizozemsky Maas, valonsky Moûse). Po dobu celé své historie sehrával strategicky významnou roli. Odolával četným obléháním včetně útoků Julia Césara v římské době až po okupaci v období druhé sv. války. Vysoko nad městem se tyčí vojenský symbol – citadela.
Namur ale existoval jako důležitá osada na křižovatce obchodních cest již v dobách Keltů. Význam Namuru vzrostl v ranném středověku, když Merovejci vybudovali hrad na skalnatém výběžku nad městem a nad soutokem řek Mázy a Sambry. V 10. století se stal Namur samostatným hrabstvím. Město se rozvíjelo nerovnoměrně, neboť namurská hrabata mohla stavět pouze na severním břehu řeky Mázy, zatímco jižní břeh, který patřil biskupství Lutych (francouzsky Liège, nizozemsky Luik) se vyvíjel pomaleji a vzniklo na něm město Jambes (dnes předměstí Namuru).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
