Mušličky kauri Fascinující africká měna
Samotná skutečnost, že se v Africe používaly mušličky kauri jako platidlo, není tak překvapivá, jako fakt, jak byla tato obchodní směnná jednotka využívána ve prospěch Evropanů a arabských obchodníků s otroky.
Potkávám se s nimi téměř pravidelně, na svahilském pobřeží, v muzeích západní Afriky, na maskách náčelníků z centrálního Konga, a konečně, v poslední době i v četných odborných publikacích, které z původních historických pramenů citují, kdy a jak se ještě nedávno platilo na pobřeží i ve vnitrozemí subsaharské Afriky mušličkami kauri, a je to fascinující poznání...
Samotné nálezy mušliček v náčelnických sbírkách či pokladech, pokud se vyhneme Egyptu, pocházející již z 9. století našeho letopočtu a dokládají málo známou skutečnost, že z východní pobřeží Afriky bylo již v té době hojně navštěvováno Číňany, kteří s sebou toto platidlo prostě přivezli – a to z Malediv a Filipín, a velmi brzy jej uvedli do transafrického obchodu.
Jimi dovážené mušličky byly již přetříděné, standardní velikosti, úžasného tvaru, který odkazoval k symbolu ženské fertility a byly v podstatě směnitelné za cokoliv, co Afrika nabízela.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
Jak se dělá mincovna (2) Jak vznikla myšlenka založit mincovnu
Než se dostanu na samotnou podstatu problému, musím se vrátit ve svých vzpomínkách do roku 1992, kdy bylo jasné, že se Československo (ČSR) rozpadne, daleko zpět do vysokoškolských let.
Jedná se o období mezi roky 1966 až 1971, kdy jsem v Praze studoval na VŠE. Do té doby jsem byl přesvědčen, že ČSR je moje milovaná republika, která nemá žádné vnitřní problémy.
Tak jsem se tomu učil ve škole a slyšel všude kolem sebe. A Slováci jsou naši bratři. Že tomu tak nebude navždy, to jsem pochopil, až když jsme občas jako studenti v Praze flámovali se svými slovenskými spolužáky. Najednou jsem nechápal, že v povznesené náladě a bez zábran Slováci velebí období Slovenského štátu a vykřikují hesla, kterým jsem vůbec nerozuměl. Svůj vztah ke slovenským spolužákům jsem nezměnil, ale bylo mi jasné, že není něco tak, jak jsem si do té doby myslel. Doba po roce 1968 mi pak potvrdila, že v Čechách je to trochu jiné než na Slovensku. Vůbec mi nešlo do hlavy, proč existuje tolik odlišností
ve státoprávním uspořádání mezi oběma částmi jedné republiky. Když přišel listopad 1989, to už jsem měl mnoho životních zkušeností a bylo mi jasné, že Československo se nemůže pohromadě dlouho udržet. Znova jsem si vybavil nacionalistické řeči svých bývalých spolužáků. Pozorně jsem sledoval odlišné vystupování českých a slovenských polistopadových politiků a bylo zřejmé, jak to s celistvostí republiky myslí vážně.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU