Zlato Numismatika



Lunární kalendář II - zlaté mince

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
NÁLEZY BENÁTSKÝCH MINCÍ v Olomouci
Jedná se příznačně o místo, které bylo od konce 19. století několikrát zkoumáno archeology a může se tedy vykázat řadou nálezů, včetně mincí.

Mimořádně cenná lokalita Václavského (Dómského) návrší s katedrálou sv. Václava, kapitulním děkanstvím, pozůstatky středověkého hradu a torzálně dochovanou románskou architekturou byla díky příhodné poloze poprvé osídlena již v pozdní době kamenné, dále pak v době bronzové a od 9. století je obydlena kontinuálně až dodnes.

V průběhu výzkumů, prováděných na této lokalitě v osmdesátých letech 20. století pod vedením Víta Dohnala, byly kromě jiných artefaktů nalezeny i dva benátské groše – matapany ze 13. století. Starší typ (obr. 1), objevený v sekundární poloze při západním obvodu studňovité jámy v hloubce 155 cm pod povrchem spolu s větším množstvím chaoticky nahromaděných lid ských kostí a jejich zlomků, dal razit benátský dóže Marino Morosino (1249–1253), původcem mladšího typu (obr. 2) je Morosinův nástupce Ranieri Zeno (1253–1268). Uvedené benátské groše přitom nejsou jedinými z Olomouce známými středověkými ražbami italské provenience. V Benátkách má svůj původ také denaro piccolo, nejnižší mincovní nominál (12 denari picco li = 1 soldo), nalezený při výzkumu v Pekařské ulici ve vrstvě datované do 13. století. Další ražba z regionu Benátska byla objevena při výzkumu na Náměstí Hrdinů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.



NETRADIČNÍ KOVY V MINCOVNICTVÍ (2)
Palladium, titan, niob, tantal, mangan a rhodium

Platina si dokázala vydobýt své místo na slunci již v 19. století, zatímco kovy zmiňované v tomto článku se ke slovu dostaly o něco později. Jako první byl při ražbě mincí použit mangan, který se stal součástí slitiny 5 centů USA během druhé světové války. Rozvoj technologií ve 2. polovině 20. století umožnil mincovnám experimentování s dalšími netradičními kovy při ražbě pamětních a investičních mincí.

Palladium
Palladium izoloval v roce 1803 anglický chemik William Hyde Wollaston a pojmenoval jej podle planetky Pallas objevené roku 1802. Jedná se o ušlechtilý, odolný, kujný a tažný kov, elektricky i tepelně středně dobře vodivý, který společně s rhodiem a rutheniem patří do skupiny lehkých platinových kovů. Zásadního využití se palladium dočkalo v chemickém průmyslu, kde je používáno jako velmi účinný katalyzátor a společně s platinou se využívá i v katalyzátorech výfukových plynů u automobilů. Poměrně rozšířené je využití palladia v dentálních slitinách se stříbrem, které slouží jako náhrada dražších slitin na bázi zlata.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.

Mám rád ZLATÉ MINCE .CZ
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.