Mapa Numismatika



Městské památkové rezervace

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Jinotaje Co je skryto na mincích a bankovkách
Platidla jakožto prostředek směny na sobě už od nepaměti nesou nespočetná množství symbolů, jejichž účelem je podat informaci o jakosti, hodnotě, ale také o zemi původu a emitentovi dané mince či bankovky.

A protože člověk je tvor zvídavý, stala se i platidla předmětem družné zábavy a z hledání jinotajů předmět lidového obveselení či ventilu v politicky vypjatých dobách.

Kanadský dolar
Jeden z nejproslulejších jinotajů nalezneme na emisi papírových platidel označovaných mezi sběrateli jako Devil‘s Face Hairdo Issue.1 Jedná se o bankovky sedmi nominálních hodnot po 1, 5, 10, 20, 50, 100 a 1000 kanadských dolarů (pick# 66–73), vydaných roku 1954 k prvnímu výročí nástupu Alžběty II. na trůn. Krátce po jejich uvedení do oběhu se však staly předmětem nevýdaného rozruchu, neboť při pohledu na účes britské panovnice nalezneme v jejích kadeřích obrys mužské tváře silně připomínající Satana. Nechtěné faux pas se záhy rozšířilo nejen mezi obyvateli Kanady, ale bylo často citováno i v zahraničních médiích. Centrální banka Bank of Canada posléze po uvedení nového vzoru bankovek byla nucena přistoupit k modifikaci portrétu a již následující rok vydala novou emisi bankovek ročníku 1954, tzv. Modified Hair style Issue (pick# 74–83).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.



Nobelova cena Medaile pro největší mozky světa
Rok před smrtí sepsal vynálezce dynamitu Alfred Nobel závěť, v níž pověřil švédskou Akademii věd, ať na jeho počest udílí ceny nejvýznačnějším vědcům, umělcům a mírotvorcům.

I letos v prosinci laureáti převezmou kromě finanční odměny z Nobelova fondu také zlaté medaile s podobiznou Alfreda Nobela. Jak vznikají medaile pro největší „mozky“ lidstva?

Když svobodný a bezdětný průmyslník Alfred Nobel v roce 1895 potřetí přepisoval svou závěť, možná ho tak trochu pálilo svědomí. Měl za sebou úspěšnou dráhu vynálezce a dařilo se mu i jako obchodníkovi, který díky svým patentům vydělal jmění. Bohužel právě jeho nejslavnější vynález – dynamit – stál miliony lidí život. Mezi oběťmi Nobelových pokusů byl dokonce i jeho mladší bratr, který nepřežil jeden nečekaný výbuch při bratrových prvních experimentech s novou třaskavinou. Odhodlaného chemika ale ani rodinná tragedie v dalších pokusech nezastavila, a tak si v roce 1867 nechal patentovat svůj zásadní vynález.

Nobel dynamit údajně zamýšlel jako důlní třaskavinu, jenže vynálezu se rychle chytil zbrojařský průmysl a výbušnina, kterou začaly chrlit desítky Nobelových továren po celé Evropě, se stala součástí nových zbraní. Geniálního vynálezce pak začali mnozí vnímat především jako obchodníka, který vydělává na zabíjení lidí. A takový odkaz si slavný inovátor nepřál.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...