Mince s meteority
Nové stříbrné australské mince obsahují úlomky meteoritu, který dopadl na planetu Země před 4000 lety. Byl nalezen na Campo Del Cielo ( Nebeské pole ), které se nachází v Argentině.
Nové stříbrné australské mince obsahují úlomky meteoritu, který dopadl na planetu Země před 4000 lety. Byl nalezen na Campo Del Cielo ( Nebeské pole ), které se nachází v Argentině.
První zmínky o tomto regionu nacházíme už v roce 1576, kdy se tehdejší španělský guvernér dozvěděl od indiánů o oblasti plné železa. Podle indiánských legend měly kdysi dávno spadnout z oblohy obrovské železné kameny. Jak se ukázalo, indiánské legendy měly pravdu. Indiáni pojmenovali oblast Piguem Nonralta, což Španělé překládali jako Campo del Cielo (Nebeské pole). Expedice, které prozkoumaly Campo del Cielo potvrdily, že na místo kdysi dopadlo velké množství železných meteoritů.
Nna území o rozloze 3 x 20 kilometrů se podařilo najít 26 kráterů. Jejich staří se odhaduje na 4 až 5 tisíc let. Kromě kráterů zde bylo nalezeno taky velké množství meteoritů. Největší z nich byl objeven v roce 1969 v hloubce 5 metrů a dostal jméno podle provincie El Chaco. Jeho hmotnost 37 tun ho pasuje na druhý nejhmotnější známý meteorit.
Meteority jsou složeny především ze železa, zbytek tvoří nikl (6,67%), kobalt (0,47%), fosfor (0,25%) a stopové množství dalších prvků jako germanium, iridium a gallium.
Podobné australské mince s drahými kameny, které byly na náš trh uvedeny začátkem roku byly vyprodány během jediného dne. Viz. článek.
Mince, které si mohou zájemci objednat na www.Zlate-Mince.cz nebo přímo zakoupit ve specializované prodejně v budově Obecního domu v Praze se české sběratelské veřejnosti představí taky na výstavě Sběratel 2009, která proběhne ve dnech 3.-5. září na výstavišti v Holešovicích.
HLADOVÁ KORUNA Letákové akce Rádia Svobodná Evropa
Komunistickým pučem v únoru 1948 se dosud lavírující Československo jednoznačně začlenilo na stranu socialistického bloku v čele se Sovětským svazem.
Represe nejen skutečných, ale i domnělých odpůrců režimu na sebe nedaly dlouho čekat. Čistky v armádě a veřejných institucích, které nenápadně započaly po osvobození, nabraly po převratu nebývalých otáček.
Už ve svém fultonském projevu v březnu 1946 označil Winston Churchill novou politickou situaci termínem „železná opona“, kdy se válka mezi někdejšími spojenci přenesla z bojišť k řečnickým pultům. Uzavřené hranice stěžovali komunikaci mezi oběma stranami a tím i šanci nejen oslovit, ale především ovlivnit veřejné mínění na druhé straně. V květnu 1951 tak v Mnichově vzniká rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa (Radio Free Europe), jejíž nedílnou součástí se stala i česká sekce, v jejímž čele stál až do roku 1961 Ferdinand Peroutka. Cílem stanice bylo šířit informace o mezinárodním dění z pohledu západních států na území východního bloku. Nová stanice zde nabízela plnohodnotný celodenní program se schématem podobným Českému rozhlasu, ale s diametrálně odlišným obsahem
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU