Letošního Sběratele doprovodí poprvé veletrh Investor
Kdo v oblasti numismatiky něco znamená, vystavuje na veletrhu Sběratel.
Tak by se dala charakterizovat letošní masivní účast dealerů zlata a mincí na největším setkání sběratelů
ve střední a východní Evropě, které proběhne od 8.–10. září na výstavišti PVA v Letňanech.
Zájem o investice do stabilních komodit žene nahoru nejen cenu zlata, ale také počet vystavovatelů na tradičním mezinárodním veletrhu poštovních známek, mincí, drahých kamenů, pohlednic, telefonních karet a dalšího sběratelství. V oblasti numismatiky přibylo přes deset zcela nových firem, takže tato nomenklatura začíná dotahovat dosud
kralující f ilatelii. Celkem bude na veletrhu opět přítomno přes 230 vystavovatelů z 35 zemí. Vedle tradičních v ystavovatelů jako jsou Česká mincovna, Slovenská mincovna, Rakouská mincovna, Zlaté mince, Antium Aurum, Hanmart, Nozka, čínská China Gold Corporation, jedni z největších německých obchodníků se zlatem firmy Emporium Hamburg a Künker, holandský NumisCollect nebo vídeňský Rauch. Nebude tedy chybět žádný ze starých
známých – a to doslova – na letošním Sběrateli najdete 98 % loňských v ystavovatelů a to většinou na svých obvyklých místech. Přibudou naopak f irmy, které se dosud prezentovaly hlavně prostřednictvím svých e-shopů. E-MINCE numismatika a Zlataky.cz na Sběrateli jsou důkazem toho, že internet a veletrh se mohou z obchodního hlediska vzájemně doplňovat. Významným signálem, že Praha je již respektovaným sběratelským centrem, je premiérová přítomnost jednoho z největších německých aukčních domů Felzmann nebo americké gradingové f irmy PCGS.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.
DRUHÁ MĚNOVÁ REFORMA Peníze v poválečném Československu
Československá exilová vláda v Londýně se už od počátku čtyřicátých let intenzivně zabývala otázkou obnovy válkou poškozeného hospodářství.
Ministr financí Ladislav Feierabend zprvu prosazoval myšlenku exilové Národní banky Československé, která však narazila u presidenta Beneše. Při ministerstvu financí tak nakonec jen vznikl měnový a bankovní odbor pod vedením Jana Viktora Mládka.
Záhy po zřízení vypracovává Bankovní odbor ministerstva financí plán ke stabilizaci hospodářství a obnově měny. Jeho součástí je i zakázka na výrobu zatímních státovek1. 5. června 1942 vláda schválila návrhy a odsouhlasila smlouvu s třemi britskými cedulovými tiskárnami na dodávku sedmi nominálních hodnot nových papírových platidel. Výroba státovek po 5 a 10 Kč byla svěřena společnosti Thomas de la Rue, Waterlow & Sons tiskla 20 a 50 Kč a Branbury Wilkinson & Co státovky po 100, 500 a 1000 Kč. Dohromady se vytisklo na 376 150 000 kusů státovek tzv. londýnské emise v nominální hodnotě 24,8 mld. Kč. V roce 1944 se následně ministerstvo financí dohodlo se společností Thomas de la Rue na tisku dalších 200 milionů kusů kolků2, které byly určeny k přetištění stávajících bankovek po osvobození Československa. Jak státovky, tak kolky byly následně až do konce války uskladněny poblíž anglického Bristolu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
