HRAD BOUZOV Zlatá mince 5000 Kč 2017 I
Třetí zlatou mincí nominální hodnoty 5000 Kč z cyklu Hrady České republiky je mince Hrad Bouzov, kterou vydala Česká národní banka 30. května 2017 na základě vyhlášky č. 119/2017 Sb.
Třetí zlatou mincí nominální hodnoty 5000 Kč z cyklu Hrady České republiky je mince Hrad Bouzov, kterou vydala Česká národní banka 30. května 2017 na základě vyhlášky č. 119/2017 Sb.
Bouzov byl původně gotický Hrad bergfritového typu, tedy stavba se štíhlou útočnou věží. Postaven byl na přelomu 13. a 14. století a prvními doloženými majiteli byli pánové z Búzova. V následujících staletích opakovaně měnil majitele a také svou podobu. Vybudován byl obytný kamenný palác, předhradní prostor obehnaný příkopem a poté i souvislá hradba, která posílila obranyschopnost hradu. Po požáru v 16. století zůstal přechodně neobydlen a v 17. století byl využíván jako pevnost a vězení. V roce 1696 byl hrad prodán Řádu německých rytířů, který ho nechal zchátrat. Až v letech 1895– 1910 byl hrad rozsáhle přestavěn do dnešní romantické podoby z prostředků velmistra Řádu arcivévody Evžena Habsburského. Některé stavby byly zbořeny a nahrazeny novými, jiné byly citlivě opraveny a prolíná se tak v nichněkolik stavebních slohů v čele s gotikou a renesancí. V roce 1939 byl hrad zabaven nacisty a sloužil jako skladiště konfiskátů, až v roce 1945 přešel do vlastnictví československého, nyní českého státu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (23) Ražba medailí ke vstupu ČR do NATO a EU
Historická spojení mincoven a panovnických rodů není náhoda.
Vladař bez ražeb peněz nemůže spravovat svoji zemi bez úředníků, natož pak bez vojska. Takové vládnutí něco stojí, a tak není divu, že historie vladařů a ražby peněz spolu úzce souvisejí. Přestože jablonecká mincovna není státní institucí o dění kolem se musí intenzívně starat, neboť kde hledat náměty pro svoji emisní činnost než v nových politických událostech, které uspořádání společnosti v porevolučních dobách, na přelomu 20. a 21. století, přineslo.
Kolo dějin se nápadně otočilo. Orientace na východ ztratila své hybné síly. Instituce a organizace, kterými se sovětský blok řídil rychle zanikly. Nově vzniklá Česká republika po 1. lednu 1993 nemohla zůstat někde uprostřed dvou bývalých světových bloků. Noví političtí vůdcové si byli vědomi, že na západ od našich hranic existují funkční demokracie, které spolupracují v novém ekonomicko-politickém smluvním celku, pod názvem „Evropská unie“. Prozíravý politik, předseda vlády Václav Klaus, dne 17. ledna 1996 podepsal žádost o přípravě vstupu ČR do EU. Bouřlivé události v bývalé Jugoslávii si žádaly rychlé řešení. Vždyť se v Evropě znovu válčilo. V krizi zmítané Rusko po rozpadu Sovětského svazu nebylo schopno zasáhnout. Severoatlantická aliance urychleně hledala spojence pro řešení krvavého konfliktu, o kterém nikdo netušil, jak skončí a kam se může dál rozšířit. Zájem o vstup do této aliance byl pro nově vzniklé demokracie v Polsku, Maďarsku a České republice nutností. Tyto tři země, dne 12. března 1999, podpisy svých ministrů zahraničních věcí v americkém Independente, se staly novými členy vojenského paktu NATO.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATÉ MINCE .CZ
