Edvard Beneš Stříbrná medaile připomínající prezidenta
Medaile věnovaná památce druhého československého prezidenta Edvarda Beneše je dalším
titulem, který začátkem tohoto roku uvedla na trh Pražská mincovna a. s.
Autorem návrhu
je akademický sochař Michal Vitanovský.
Novinka, která vyšla u pří ležitosti 125. výročí narození Edvarda Beneše, je provedena ve
vysoké kvalitě (proof).
„Mincovní pole je leštěné, ústřední motivy na obou stranách jsou matované. Lícové straně dominuje portrét Edvarda Beneše, rubové pak střední státní znak předválečného Československa,“ uvedl mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík.
Medaile má průměr 37 milimetrů, váží 31,1 gramu a ryzost stříbra je v yjádřena číslem 999,
jedná se tedy o prakticky čistý kov. „Námět pro portrét jsem čerpal z publikace Beneš ve fotografii. Motivy na obou stranách obepínají stylizované lipové listy,“ popsal autor návrhu akademický sochař Michal Vitanovský s tím, že v horní polovině mincovního okraje je uveden nápis: EDVARD BENEŠ SE ZASLOUŽIL O STÁT*. „V dolní části jsou pak data Benešova narození a úmrtí,“ doplnil Vitanovský popis.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
Jan Žižka Vojevůdce očima medailéra
Posledních dvacet let můžeme sledovat zvláštní vztah naší společnosti k osobnosti Jana Žižky z Trocnova. Ateistická většina dnes Jana Žižku vcelku lhostejně míjí jako archiválii, která nemá dnešním lidem co říci.
Jen katoličtí konzervativci mají pořád jasno. Byl to lapka, zločinec, kacířa ničitel kulturních hodnot. Jeho památce v nedávné minulosti velmi
uškodila glorifikace ze strany našich marxistických teoretiků. Ti z něj, pro své propagační účely, vyrobili vůdce revolučních mas, bojovníka proti církvi, svého historického předchůdce.
Ke katolickému soudu dodávám, že Žižkova krutost se rovnala krutosti jeho protivníků a obojí odpovídalo charakteru středověkého válčení. Ke komunistické interpretaci husitského hnutí poznamenávám, že husité byli skuteční boží bojovníci a Žižka sám byl neochvějně věřící křesťan, který by s ateisty neztratil ani slovo.
Vzhledem k tomu, že mluvíme o člověku 15. století, mohli bychom už dnes právem očekávat
v hodnocení tohoto velkého husitského hejtmana nějaký konsensus. Ani podstatně větší národy si nedopřávají přepych obcházet největšího vojevůdce sv ých vlastních dějin. Jde však o osobnost, která polarizovala českou společnost již za svého života a od počátku vzbuzovala buď lásku, nebo nenávist. Obě strany si v ybíraly z Žižkova životopisu, ostatně dosti kusého, jen to, co se jim hodilo. Připomeňme si tedy několik detailů, které nám ho mohou přiblížit bez apriorních ideových soudů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU