Zlato Numismatika



Mince státu Izrael

Medinat Yisrael
Hlavní město: Jerusalem (Yerushalayim)
Počet obyvatel: 5 672 000
Rozloha: 22 770 km2
Měna: 1 shekel = 100 agorot


ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
Chagall na medailonu PM
Marc Chagall je považován za jednoho z největších malířů zabývajících se duchovní tématikou. Jeho památku oživuje medailon vyražený podle námětu významného českého výtvarníka Jaroslava Bejvla.



Námětov ý rozsah obrazů Marca Chagalla je velmi široký a nelze jej proto jednoznačně kategorizovat. V jeho dí le se často prolínají vzpomínky na dětství, které strávil na venkově nedaleko běloruského Vitebska. Rád zobrazoval scény z cirkusu nebo ze života kočovných herců, milence vznášející se láskou, život na vesnici. Pomocí štětce a barev se jeho v ýrazná fantazie pokoušela zachytit viditelné protiklady i duchovní složku bytí.
Ve dvaceti letech se Chagall odstěhoval do Sankt Petěrburgu, kde studoval u impresionisty Nikolaje Konstantinoviče Roericha a později se profesně vzdělával u výtvarníka Leona Baksta.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013



Heraldika na mincích a medailích (2) Středověk – krása střídmosti a sdělnosti
Pro heraldiku bylo celé 14. a částečně i 15. století zlatým věkem.

Erby byly vytvářeny a užívány s respektem a přirozeným vkusem. Tomu také odpovídala péče věnovaná jejich provedení. Obsah i forma byly v rovnováze. To všechno platilo také pro mincovní obrazy. Jejich umělecká úroveň snese bez potíží srovnání se znaky na gotické architektuře, v knižní i na nástěnné malbě, na tapiseriích i na dílech uměleckého řemesla.

Jednoho zimního dne roku 1300 přijal král Václav II. na pražském hradě svého kancléře Petra z Aspeltu provázeného třemi cizinci. Kancléř, jinak také basilejský arcibiskup a vynikající diplomat, byl pro krále Václava, předposledního Přemyslovce na českém trůnu, nenahraditelným rádcem. Také toho dne přicházel v závažné věci. Na řadě byla mincovní reforma, kterou kancléř pomáhal připravovat. Král věřil, že Rinieri, Appardi a Cino, tři odborníci z Florencie, které Petr z Aspeltu angažoval, odevzdají dobrou práci. A nezklamal se. Ještě v červnu téhož roku byla zaražena jeho „věčná mince“ pražský groš.
Nové platidlo sice nebylo věčné, razilo se však takřka 250 let a jeho význam byl už na počátku mimořádný. Pražský groš se stal jedním ze symbolů politické a ekonomické síly Českého království ve 14. století. Tomu odpovídala i výtvarná podoba mince. Šťastně se v ní snoubily umělecké vlivy italské a francouzské, tedy ne už jen německé, jako v minulém století. Razidla byla prací italských mistrů a inspirací byl francouzský groš z Tours.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.

Mám rád ZLATÉ MINCE .CZ
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.