Zlato Numismatika



Mince státu Jižní Afrika

Republic of South Africa
Hlavní město: Pretoria
Počet obyvatel: 41 749 000
Rozloha: 1 221 040 km2
Měna: 1 rand = 100 cents


ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (29) Známky mlýnů
Mletí obilí doprovází lidstvo po několik tisíciletí.

Od drcení obilí na plochém kameni malým ručním kamenným drtidlem v neolitu vývoj dospěl k současným moderním plně mechanizovaným a automatizovaným mlýnům.

Ačkoliv má mlynárenství v Čechách dlouhou a starou tradici1, nejsou u nás zatím doloženy historické mlýnské známky, jaké jsou známé kupříkladu z Německa2 či Slezska3. Kovové známky, které se u nás v některých mlýnech užívaly, nemají zpravidla spojitost se samotnou mlýnskou výrobou. Dokládají však jiné podnikatelské aktivity a zemědělskou výrobu některých mlýnů. Jedním z hledisek při členění mlýnů jsou zdroje hnací energie. Nejstarším byl mlýn tažný, jehož pohonem byla síla zvířat, později se využívala energie větru a vody, od minulého století přišly na řadu pára a spalovací či elektrické motory. V českých zemích převládaly vodní mlýny, které se zejména v XIX. století rozšířily do značného množství. Ottův slovník naučný4 uvádí koncem roku 1890 v Čechách 6882 mlýnů, 2503 na Moravě a 650 ve Slezsku. K tomu ještě 573 mlýnů provozovaných „po továrensku“, celkem tedy 10 608 mlýnů. Mlýny byly tehdy na každém vodním toku, počínaje lučními potůčky. Řada jich zanikla, když se na přelomu století začala vozit laciná mouka z Uher umletá v parních velkomlýnech. Na snižování počtu malých vodních mlýnů, často odkázaných na rozmary počasí, měla dopad i domácí konkurence. S mlýny s válcovými stolicemi (americký mlýn, válcový mlýn, automatický mlýn, strojní mlýn, umělý či umělecký mlýn, jak se nazývaly) se nemohly měřit. Přesto je ještě v období první Československé republiky uváděn5 poměrně velký počet mlýnů, v sezóně 1923/1924 bylo v činnosti 10 221, v letech 1933/1934 pak 9220 mlýnů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.



ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (34) Známky na železnici II.
V předchozí části byly popsané známky železničních konzumů či družstev a potravních skladů.

Do okruhu známek na železnici patří rovněž ražby, jež vydaly organizace související s jejím provozem nebo na ni navazující.

Zajímavou skupinou známek ze železničního prostředí jsou ražby výtopen, čili dodavatelů tepla pro nádraží a železniční depa. Jde většinou o známky na nápoje, což nepřekvapuje vzhledem k horkému prostředí, v němž se zaměstnanci pohybovali. Výtopnu rakouské státní dráhy pravděpodobně v Nuslích, která byla vybudována v režii státních drah v 80. letech XIX. století, připomíná zinková ražba na ½ litru piva (obr. 1). Možná stejný železniční objekt v jiné době pod změněným názvem vydal v období tzv. Protektorátu Čechy a Morava peněžní známku s hodnotou 10 do podnikové jídelny (obr. 2). Výtopnu železniční stanice Plzeň zastupují známky pro potřeby závodní kuchyně (obr. 3). Dvojjazyčná legenda a užitý kov nasvědčují ražbě z válečného období. Známky razily také železniční opravny a dílny. Dílnám v Praze-Bubnech bývá s otazníkem přidělována známka s okřídleným kolem na líci a hodnotou 201 v perlovém kruhu na rubu (obr. 4).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

NEAKTIVNÍ COOKIES

Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...