Zlato Numismatika



Mince státu Nizozemí

Koninkrijk der Nederlanden
Hlavní město: Amsterdam
Počet obyvatel: 15 384 000
Rozloha: 37 330 km2
Měna: 1 euro = 100 cents


ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Ze světa kovových známek (9) Známky potravních (konzumních) spolků a družstev
Rozvoj potravních spolků v rakouských zemích nastal po liberalizaci podnikání odstartované vydáním živnostenského řádu r. 1859 a obchodního řádu v roce 1862.

Po schválení spolčovacího zákona roku 1867 byly svépomocné potravní spolky definovány jako hospodářské spolky a od vydání družstevního zákona roku 18731 působily jako výdělková a hospodářská společenství.

Posláním potravních spolků zakotveným v jejich stanovách bylo nakupovat zboží denní potřeby pro domácí použití od v ýrobců a prodávat je členům za minimální ceny. Založením svépomocného spolku čelili zaměstnanci truck-systému2 do jeho zákazu v Rakousku-Uhersku v roce 1870, kter ý ale někde dál ve skryté formě přetrvával v továrních konzumních prodejnách ovládaných podnikateli3.

Svépomocné spolky a později podnikatelská družstva, které měly v obchodní a někdy i v ýrobní sféře konkurovat podnikatelům a zlepšit tak životní úroveň členů, počaly vznikat v 60. a 70. létech XIX. století. Ideologem a zároveň i jedním z iniciátorů svépomocného hnutí v Čechách byl v té době JUDr. František Ladislav Chleborád (1839–1911). Vzorem mu byl německý model svépomocného hnutí, učení Schulz-Delitsche, a anglický spolek Rochdale Pioneers, u nás uváděný jako Poctiví pionýři (zákopníci) Rochdalští4, o jehož činnosti obsáhle referoval v přednáškách a časopisecky. F. L. Chleborád stál u vzniku a byl prvním předsedou nejznámějšího svépomocného spolku pražského Oulu založeného roku 18685. Podle Oulu byly zřizovány podobné svépomocné spolky v Praze i na venkově. Spolek po odchodu Chleboráda pro osobní rozpor y a špatné hospodaření byl nucen ukončit činnost 18. července 1875.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012



SLEZSKÉ GREŠLE CÍSAŘE LEOPOLDA I.
s letopočtem 1692

Je pravda, že slezské grešle1 císaře Leopolda I. (1657–1705) patří k nejběžnějším drobným vládním mincím druhé poloviny 17. století, a to jak z pohledu výskytu v numismatických sbírkách, tak z pohledu zastoupení v nálezech domácí drobné mince. Existují však výjimky, které se řadí k velkým vzácnostem. Jednou z nich jsou grešle opatřené letopočtem 1692. Bohužel dodnes není k dispozici typologické zpracování slezských grešlí, a proto tento příspěvek přináší přehled dosud známých typů těchto bezpochyby zajímavých ražeb.

V minulém čísle časopisu M&B jsem v článku zabý vajícím se otázkami spojenými ražbou grešlí císaře Leopolda I. v roce 16982 uvedl, že oválný znak na prsou císařského orla se na aversu grešlí císaře Leopolda I. začal používat počínaje rokem 1693 a následně jím byly opatřeny všechny grešle ražené ve slezských vládních mincovnách do konce Leopoldovy vlády v roce 1705. Tento výrok jsem opřel i o fakt, že na přelomu let 1692 a 1693 bylo vydáno několik instrukcí a nařízení týkajících se jednak zvýšení cen mincí, jednak metrologických změn ražené drobné mince.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...