Světové investiční mince (9) American Buffalo
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.
Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, se vrátíme za Atlantik, kde vzniká slavný titul American Buffalo.
Minci Buffalo zdobí na obou stranách dva výrazné motivy. Na rubu je to bizon, zvíře tak typické pro severoamerický kontinent, podle něhož také platidlo dostalo svůj název. Pod opisem UNITES STATES OF AMERICA je uvedeno latinské rčení E PLURIBUS UNUM (z mnohého jeden), které Američané přijali za své a jež se dá vykládat jako známá moudrost „v jednotě je síla“. Ve spodní části nechybí slogan IN GOD WE TRUST (věříme v Boha).
Symbolem lícní strany je pak profil indiánského náčelníka, který je doplněn nápisem Liberty (svoboda). Motiv se objevil už na americké niklové minci z roku 1913, jeho autorem byl proslulý sochař James Earle Fraser. Údajně se inspiroval skutečným indiánským náčelníkem, o kterého se ovšem jednalo, dnes není zcela zřejmé.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
Liberecké poukázky
Nouzová platidla v Sudetech
S koncem druhé světové války se v německém oběhu setkáváme s množstvím zatímních papírových platidel. Nejznámější jsou dnes bankovky po 20 RM vydané v dubnu 1945 Sächsische Staatsbank nebo tzv. Linecké poukázky 10, 50 a 100 RM pro filiálky Reichsbank v Linci, Salcburku a Štýrském Hradci. Příprava podobných platidel se však nevyhnula ani našemu území, kdy by pro oblast Sudet a dolního Slezska byly vydány tzv. liberecké, nebo někdy též Schörnerovy poukázky.
Po přijetí mnichovského diktátu v říjnu 1938 bylo Československo nuceno předat značnou část pohraničí ve prospěch Německa, Polska a Maďarska. Území podstoupené Německu bylo poté převážně začleněno do nově vzniklé Říšské župy Sudety (Reichsgau Sudetenland), která se jak známo, táhla od Českého lesa až po Slezsko na východě. Vzhledem k této geografické poloze byla rozdělena do tří vládních obvodů – Cheb se sídlem v Karlových Varech, Ústí nad Labem a Opavu, které se dále skládaly z venkovských a městských okresů. V čele každého obvodu stál vládní prezident, který podléhal úřadu říšského místodržitele, jehož post zastával až do konce války Konrad Henlein, který současně vykonával i funkci župního vedoucího NSDAP
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
