Zlato Numismatika



Mince státu Rakousko

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
ČESKÉ OBĚŽNÉ MINCE vzoru 2000
Díky politické a měnové stabilitě, ale také střízlivým technickým parametrům, stále umožňujícím ražbu za velmi přijatelných podmínek, vyrábějí se současné české oběžné mince již 25. rokem.

Po stažení haléřových hodnot po 10, 20 a 50 haléřích, které již neplnily funkci oběživa, jsou platné a i stále nově vyráběné všechny korunové hodnoty po 1, 2, 5, 10, 20 a 50 Kč vzoru 1993. Tuto řadu přerušují, resp. doplňují, jen dvě další oběžné mince, 10 a 20 Kč vzoru 2000.

U příležitosti přelomu druhého a třetího tisíciletí navrhla 10. března 1999 sekce peněžní České národní banky (dále jen „ČNB“) mimořádné peněžní emise v podobě pamětní bimetalové mince 2000 Kč s emisí na konci roku 1999 a oběžných mincí (někdy pracovně označovaných „příležitostné oběžné mince“) 10 a 20 Kč s emisí v průběhu roku 2000. V té době již byla v emisním plánu pamětní stříbrná mince 200 Kč k počátku nového tisíciletí s emisí na konci roku 2000. Rozložení emisí na konec roku 1999, průběh i konec roku 2000 bylo zdůvodněno obecně rozdílnými názory, kdy slavit příchod nového tisíciletí. Ten připadal na začátek roku 2001, ale již tehdy bylo zřejmé, že řada souvisejících aktivit bude zahájena již příchodem roku 2000. Dosti neobvyklé vydání i oběžných mincí mělo za cíl poskytnout vedle mincí z drahých kovů i běžně dostupné mincovní „suvenýry“ všem vrstvám obyvatelstva. Předpokládaný náklad každé hodnoty činil 10 000 000 kusů - u 10 Kč se jednalo přibližně o množství plánové do výroby v letech 1999 a 2000 (mincí 10 Kč měla ČNB velké zásoby a pro oběh se razily poprvé od roku 1996), u 20 Kč se jednalo přibližně o polovinu (nakonec však dvě třetiny) množství plánovaného do výroby v roce 2000. Z toho pak u obou hodnot vyplynul poměr výroby vzoru 1993 ročník 2000 a vzoru 2000.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.



STŘÍBRNÁ PLAKETA
k otevření velvyslanectví USA v Jeruzalémě

Nedávno, 14. května uběhlo sedmdesát let od založení Státu Izrael. (Podle židovského kalendáře to bylo 5. ijaru roku 5708, což letos dle gregoriánského kalendáře připadlo na 20. duben).

Prohlášení nezávislosti Izraele předcházela rezoluce č. 181 přijatá 29. listopadu 1947 Valným shromážděním OSN o rozdělení Britské mandátní Palestiny na dva státy – na arabský a židovsk ý. Jeruzalém měl mít zvláštní status, tzv. corpus separatum. Město mělo bý t pod mezinárodní správou a nemělo bý t součástí ani jednoho z budoucích států. Tuto rezoluci přijala většina zemí sdružených tehdy v OSN a přijala ji i židovská reprezentace mandátní Palestiny. Všechny arabské a muslimské země, včetně arabské palestinské reprezentace, rezoluci odmítly. Podle plánu se měl Tel Aviv stát hlavním městem budoucího židovského státu. Den po v yhlášení nezávislosti Izraele, tedy 15. května 1948 byl tento napaden čt yřmi armádami sousedních arabských států a Iráku. Začala první izraelsko-arabská válka čili válka za nezávislost. V průběhu bojů vojska Arabské legie (budoucí jordánská armáda) obsadila celý Východní Jeruzalém, tj. Staré Město s Židovskou čtvrtí. Její obyvatelé, kteří ji bránili, byli nuceni nakonec uprchnout a mnozí padli do arabského zajetí.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.

Mám rád ZLATÉ MINCE .CZ
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.