Mapa Numismatika



Mincovní etue VOLTERRA

Mincovní etue v mahagonovém provedení.

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Kosti plné mincí Prekvapivé uhorské nálezy
Nálezy mincí patria medzi zaujímavé hmotné pramene, ktoré objasňujú dôležité etapy našich dejín.

Vo väčšine prípadoch sa ukrývali vo významných historických dobách, najmä v časoch veľkých, či menších vojenských ťažení. Preto väčšina objavených pokladov je výsledkom snahy majiteľa doplniť si svoju finančnú hotovosť pred hroziacim nebezpečenstvom. Keďže mnohokrát došlo k ich ukrytiu na poslednú chvíľu, poznáme nálezy narýchlo vložené do najbežnejších nádob, džbánkov, textilií, rôznych vrecúšok a pod. Ľudia si často ukrývali peniaze veľmi bizarným, niekedy až komickým spôsobom.

Ako dobrý príklad nám môže poslúžiť vzácny nález mincí zo Svätého Jura nachádzajúceho sa neďaleko Bratislavy. Poklad bol ukrytý v roku 1626, kedy sedmohradský vojvoda Gabriel Bethlen zorganizoval poslednú výpravu do Uhorska. Nález môžeme najskôr spojiť s pôsobením Albrechta z Valdštejna, ktorý velil cisárskym vojskám. Na konci roka 1626 mal rozložený tri týždne hlavný stan v neďalekej Modre. Poklad ukryl miestny obyvateľ do karnera (kostnice) gotického kostola, v ktorom bolo pochovaných približne tisíc jedincov. Aby lepšie uchránil svoju finančnú hotovosť, majiteľ ich schoval medzi mŕtvoly v spodnej časti karnera. V takejto perfektnej skrýši nemal nikto najmenšiu šancu objaviť nález, ktorý tu zostal utajený až do archeologického výskumu v roku 2005.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.



ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (48)
Početní peníze II. – Importované

Početní peníze se v Čechách razily již ve 14. století, ale jejich produkce byla marginální a nestačila potřebám. Četné nálezy na území ČR dokládají jejich mohutný import.

Nakolik se u nás užívaly početní peníze z Francie a z rakouských zemí, které se ojediněle objevují v nálezech, není prozatím zřejmé. Mohly to být ražby typu koruna – květinový kříž s opisem AVE MARIA GRACIA PLENA na líci a literami A-V-E-G kolem čtyřpásu na rubu (obr. 1), které jsou přidělovány do doby vlády Karla VI. (1380–1422) (Mitchiner 1988, 179–182). Zajímavostí je v tomto ohledu nález staršího francouzského žetonu Filipa VI. z Valois (1328–1350) typu trůnící panovník – květinový kříž (obr. 2) jako součást depotu míšeňských grošů odkrytého v roce 1888 v okrese Žďár nad Sázavou (Němeček 1968, 250). Patrně se u nás užívaly také nejstarší tyrolské početní peníze z doby vlády arcivévody Zikmunda 1439–1490 (Radoměrský 1950, 176–177, č. 7) (obr. 3). Později v Čechách převládl dovoz z Norimberku, kde se od poloviny 15. století počal vzmáhat cech klempířů a výrobců početních penízů. Příslušník cechu, který se zabýval výrobou početních peněz, se nazýval Rechenpfennigschläger či Rechenpfennigmacher, čili doslova razič či v ýrobce početních penízů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...