Ryby - mince znamení zvěrokruhu
Znamení Ryby je dle zvěrokruhu ohraničeno daty 20. února a 20. března.
Ryby mají rády samotu, záhady a podivnosti, naopak nejsou rády středem pozornosti, nesnáší vlastní kritiku nebo když něčemu nerozumí. Mají citlivou a přizpůsobivou povahu. Jsou okouzlující a chápavé, leč mohou snadno být nedůsledné a přecitlivělé. Často jsou poddajné a ovlivnitelné. Mezi ostatními znameními nenalezneme jiné, které se vyznačuje takovou bezbranností a citlivostí, zároveň však i oddaností. Ryby jsou jako stvořené pro pomáhání lidem. Milují lidi, milují život, milují svět. Ryby mají smysl pro humor, kterým ale často zakrývají vlastní citlivé já.
V tomto znamení se narodil mimo jiné i T.G. Masaryk, A. Einstein, A. Vivaldi, taky Bruce Willis a Eva Herzigová.
Mince s výtvarnými motivy znamení zvěrokruhu se staly oblíbeným dárkem již dříve.
Letošní rok přináší nový cyklus mincí věnovaný jednotlivým znamením zvěrokruhu. První mince tohoto cyklu je věnována právě znamení Ryb. Nové mince s vkládanými kameny navíc každého upoutají svým originálním a okouzlujícím výtvarným pojetím.
Oficiální autoritou vydávající tyto mince je Běloruská centrální banka. Razí se však v polské mincovně. Na český trh je importuje Zlaté Mince Numismatika. K dostání jsou v specializovaných prodejnách v Praze v Obecním domě a ve Vsetíně v budově Komerční banky.
Zájemci o minci s tímto znamením si ji mohou prohlédnout nebo objednat přes internet, na adrese :
Královna Viktorie Zajímavosti britského mincovnictví z let 1838–1901
24. května uplynulo 195 let od narození královny Viktorie.
Princezna, která nikdy neměla nastoupit na trůn, se stala nejdéle vládnoucím anglickým panovníkem. Její dlouhá vláda byla zajímavá i z numismatického hlediska. Pod vlivem Francie se Británie pokusila o decimalizaci, v Královské mincovně působil talentovaný William Wyon, sochy tvořili Joseph Boehm a Thomas Brock.
Život
Alexandrina Victoria se narodila 24. května 1819 v Kensingtonském paláci v Londýně. Jejím otcem byl Eduard, vévoda z Kentu a Strathearnu, čtvrtý syn krále Jiřího III., matkou Victoria Sasko-Coburg-Saalfeldská. Ani jeden z Viktoriiných strýců po sobě nezanechal dědice a tak se po smrti Viléma IV. 20. června 1837 Viktorie stala královnou Spojeného království. Přes nesouhlas Viléma IV. se Viktorie nakonec 10. února 1840 provdala za prince Alberta of Sasko-Coburského a Gotha, se kterým měla během 17 let devět dětí. Díky nim se Viktorie později stala známou jako „babička Evropy“ a měla vnoučata téměř na všech evropských dvorech.
Viktorie nebyla pouhou loutkou v čele státu, ale snažila se aktivně zasahovat do politiky. To mělo za následek řadu skandálů, které poškodily královninu pověst. Ta byla nečekaně zachráněna díky atentáům. Na královnu, projíždějící se v kočáře po Londýně pravidelně útočili političtí radikálové, zhrzení básníci nebo různí pomatenci. Útočníci kupodivu pokaždé vyvázli s poměrně mírnými tresty a vůči královně se zvedla vlna sympatií. Sama Viktorie prý poznamenala, že všechno to střílení na ní stojí za to, protože je díky němu vidět, jak je lidmi milována.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
