Ze světa kovových známek (24)
Známky šlechty v Čechách (2)
Devatenácté století bylo v Rakousko-Uhersku na udělování šlechtických titulů více než štědré. Snad v žádném období monarchie nebylo uděleno tolik nobilitací. Nositelé vysokých řádů, např. řádu Železné koruny (II. a III. stupeň), mohli zažádat o baronský (svobodný pán) či rytířský titul automaticky.
Do baronského stavu bý vali pov yšováni v XIX. století v ýznamní průmyslníci1, kupříkladu svob. pán František Ringhof fer ml. (1844-1909), majitel slévárny a továrny na v ýrobu železničních vagónů na Smíchově. Na základě udělení druhého stupně řádu Železné koruny roku 1902 se mohl o titul svobodný pán ucházet významný pivovarník Anton Dreher mladší (1849-1921). Na četných známkách, které vydali, však udělení šlechtického titulu nikterak uvedeno není. Nová šlechta se často honosila okázalými „rodovými“ erby, které jsou v několika případech v yobrazené i na účelov ých známkách. Rodov ý erb je to jediné, čím jsou uváděni na sv ých známkách užívaných v textilních továrnách baroni Klingerové (obr. 1), jimž byl šlechtický titul udělen roku 1898. Absence místa užívání měla praktický důvod, protože Klingerům patřily textilky v Kosmonosech, Mladé Boleslavi, na Liberecku v Novém Městě pod Smrkem a v Chrastavě, známky se tak mohly užívat kdekoliv.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (11) Ústup ze slávy
Střídmá heraldika doby klasicismu předznamenává nastávající soumrak šlechty.
Ten tam je patos a sebevědomí barokních erbů. Amorálnost a dekadence se šířily salony rokokové aristokracie jako mor. Tahle šlechta opravdu neměla budoucnost a davy zběsilých páriů jí to roku 1789 daly v Paříži pocítit.
„Vaše Veličenstvo, mám nové a hrozné zprávy z Francie. Před čtyřmi dny pařížská lůza obsadila městské vězení. V celách pak povraždila všechny zde uvězněné kněze a šlechtice. Mrtvých je už víc než tisíc a tohle zabíjení bezbranných pokračuje i mimo Paříž!“ Komoří císaře Františka I. domluvil a s úklonou opustil jeho pracovnu v Hofburgu. Když pak sestupoval ze schodů, napadlo ho, že snad právě teď, v září roku 1792, skončila staletá nedotknutelnost šlechty. Kdo to zažil, anebo o tom jen slyšel, ten na tuhle zkušenost už nikdy nezapomene. „Zářijové masakry“ v Paříži, a pak po celé Francii, ukončily
společenskou dominanci šlechty, která byla po staletí samozřejmostí. Takřka ze dne na den se urozenost stala rizikem. Erb byl spíš terčem a titul pozvánkou do vězení, případně pod guillotinu. Když odezněl teror a opadla krvavá vlna hnaná zoufalstvím a zuřivostí lidu, docházelo ve Francii k pokusům o návrat k předchozím poměrům.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATÉ MINCE .CZ