Nataša Gollová Úvodní titul Kalendária 2012
Medailon věnovaný stému výročí narození české herečky Nataši Gollové má v produkci Pražské mincovny osobitý význam. Je totiž prvním titulem v rozsáhlé ročníkové sbírce Kalendárium 2012.
Nataša Gollová je právem považována za jednu z největších hvězd československého filmu. Její hvězda zářila především v třicátých letech minulého století, ale řadu povedených rolí ztvárnila i v letech válečných. Kdo by neznal dnes už klasické komedie Eva tropí hlouposti, Kristián nebo třeba Hotel Modrá hvězda? Pozorně si je musel znovu zhlédnout i sochař a medailér Josef Oplištil, který se jimi a dobovými fotografiemi nechal inspirovat při zpracování sádrového modelu budoucího medailonu. „Vždy znovu bylo zajímavé sledovat,
jaké změny ve výrazu tváře lze dosáhnout jen změnou líčení, případně účesu,“ poznamenal autor a přiznal, že právě z toho důvodu nebylo jednoduché zachytit ten správný výraz tváře. Než vznikla konečná verze, vytvořil řadu kresebných skic. „Teprve z nich vykrystalizovalo několik variant, z nichž byl vybrán finální návrh pro sádrový model,“ doplnil.
„Na portrétní straně je Gollová zachycena s typickým účesem, takzvanou lehanou vlnou. Mincovní okraj vpravo opisují letopočty jejího narození a úmrtí (1912–1988), vlevo je
pak vyraženo jméno a příjmení herečky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
K počátkům ražby malých grošů Zajímavé ražby z Nume.cz
Počátek ražby malých grošů bývá spojován se jménem císaře Rudolfa II. (1576-1611).
První malé groše s letopočty 1577 a 1578 skutečně nesou císařovu iniciálu a v opisu zpravidla jeho jméno se zkrácenou titulaturou. Ražba Rudolfových malých grošů však byla pouze logickým vyústěním složitých jednání o minci mezi českým sněmem a císařem Maxmiliánem II. (1564-1576) započatých po zrušení krejcarového měnového systému pro české země v roce 1573.
Krejcarový měnový systém byl oficiálně zrušen na jaře 1573 a nová ražba v tolarovém měnovém systému byla obnovena v průběhu tohoto roku. Provizorně, až do doby vydání nového mincovního řádu, bylo ve všech českých mincovnách raženo podle mincovního řádu z roku 1547. Z drobných a středních nominálů byly raženy malé a bílé peníze a bílé groše ve vzájemném hodnotovém poměru 14:7:1. Na základě výsledků zdlouhavých dvouletých jednání mezi českým sněmem, císařem, českou komorou a mincovnami byl českým sněmem počátkem léta 1576, tedy ještě za vlády Maxmiliána II., schválen a vydán nový mincovní řád.
V novém mincovním řádu, ve výčtu ražených nominálů, se poprvé setkáváme s malým grošem jako polovinou bílého groše. V textu sněmovního usnesení čteme: „Grošuov bílých na hřivnu vcházeti má sto a dvaceti šest kusuov dva peníze bílé ... Item, puol groše bílého na sedm peněz malých též bito býti má ...“ Česká nominálová soustava na úrovni mincí drobných a středních hodnot, ve kterých probíhala naprostá většina běžných denních plateb, byla doplněna novým nominálem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
