Sovereign nenosí v kapse jen piloti Air Force
V roce 1816 bylo zlato ve Velké Británii uzákoněno jako jediná míra hodnot. Pro částky vyšší než dvě libry se legálním platidlem staly zlaté mince.
V návaznosti na tento zákon bylo v roce 1817 započato s ražbou zlaté mince nazývané sovereign. Sovereign váží téměř osm gramů, z toho 7,32 gramů tvoří zlato. Na líci je vyražena podobizna vládnoucího monarchy, na rubu svatého Jiří. Až do první světové války byla tato mince používána ve Velké Británii jako běžný platební prostředek.
Až do dnešních dnů byla vyrobena více než jedna miliarda kusů těchto mincí, z toho téměř 488 miliónů kusů v Austrálii ještě v dobách, kdy tento kontinent byl britskou kolonií. Britský sovereign má za sebou také vzrušující vojenskou historii. Po celá desetiletí byly tyto mince všeobecně uznávány jako emergency money, tj. peníze pro přežití. Mince sovereign byly součástí balíčků na přežití jak u spojeneckých pilotů ve druhé světové válce, tak i u amerických pilotů operujících nad Irákem.
Dnes může tato mince přinést štěstí i Vám.
Michal Vitanovský čerpá inspiraci z historie
Michal Vitanovský patří k nejvýznamnějším a zároveň k nejvytíženějším autorům
českých pamětních medailí a mincí.
Michal Vitanovský patří k nejvýznamnějším a zároveň k nejvytíženějším autorům
českých pamětních medailí a mincí. Jenom ražených realizací má na svém kontě více
než sto. Spolu se sedmi stovkami litých artefaktů tak vytvořil dílo obdivuhodného
rozsahu. Od devadesátých let se zabývá také tvorbou insignií. Je autorem nejvyššího
českého státního vyznamenání Řádu bílého lva. Až do roku 2004 pravidelně vystavoval
na přehlídkách mezinárodní federace medailérů (FIDEM). Michal Vitanovský je nejen
významný sochař a medailér, ale také autor odborných textů, polemik a esejí. Založil
občasník AUM (časopis Asociace umělců medailérů), který několik let ve vlastní režii
vydával a do něhož přispíval vtipnými postřehy.
Jste autorem nejvýznamnějšího českého státního vyznamenání, Řádu bílého lva. Předpokládám,
že při jeho návrhu jste byl svázán přísnými parametry, do nichž jste se musel vejít…
Je to tak. Jedná se o poměrně konzervativní disciplínu. Když dostanu například zadání na medaili k výročí pana toho a toho, řeknou, že na jedné straně má být portrét, ale revers většinou zůstává plně na autorovi. U řádů je naproti tomu přesně definováno, co bude obsahovat, což trochu svobodnějšího ducha děsně dráždí. Třeba takový Jirka Harcuba se nerad nechává svazovat, a když jsme absolvovali soutěž, tak mu vadilo, že jsou ty věci rozepsané přesně na milimetry.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATÉ MINCE .CZ