Intronisační ražby Vyšehradské kapituly
Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě vznikla díky knížeti
a prvnímu českému králi Vratislavovi.
Tento panovník, vládnoucí v letech 1061–1092
hrál důležitou roli v evropské politice jako nejbližší spojenec římského císaře
Jindřicha IV. Za politickou a vojenskou pomoc císaři, zejména při tažení do Itálie,
kde čeští bojovníci v roce 1083 významnou měrou pomohli k dobytí Říma, získal pro
svou osobu královskou hodnost.
Historie Vyšehradské kapituly
Korunovace, uskutečněná 15. 6. 1085 v katedrále Sv. Víta na Pražském hradě, jednoznačně svědčila o velkém vzestupu panovnické moci a významu českého státu v kontextu evropské politiky.
Problémem vlády Vratislava byla jeho vlastní rodina, konkrétně jeho bratr Jaromír, v letech 1068–1070 pražský biskup. Spory s ním oslabovaly vnitřní stabilitu země. Tuto situaci Vratislav řešil geniálním tahem. Z Pražského hradu přesídlil na Vyšehrad, kde 29. 6. 1070 založil kolegiátní kapitulu. Alexandra II., římského papeže, požádal o její vynětí (exempci) z biskupské pravomoci a přímé podřízení papežské kurii, aby mohla plnit funkci protiváhy pražského biskupství a svatovítské kapituly. Papež sice potvrdil zřízení kapituly
s titulem capitulum peringina (tj. velmi významná kapitula), s právem jejím členům nosit sandále a mitru, vlastní exempci však vyhlásil až papež Lucius II. listinou z 11. 4. 1144.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011.
NÁLEZ UKRADENÉ PĚTITISÍCOVKY Nejvzácnější bankovka v podvodné aukci
V polovině března probleskla českými médii zpráva o nálezu nejvzácnější československé státovky odcizené z Vlastivědného muzea Olomouc.
Na tiskovém konferenci informoval vedoucí krajského oddělení Policie ČR plk. Jiří Musil o zadržení pachatelů a zajištění odcizené státovky po 5000 Kč vzor 1919 (série 1002 026968), která se před více jak deseti lety ztratila z olomouckého vlastivědného muzea. Podle sdělení policie je jedním z podezřelých i někdejší zaměstnanec muzea. Pachatelé se ukradenou státovku pokusili udat velice amatérským způsobem prostřednictvím aukčního portálu Aukro. Takovýto způsob prodeje je přitom nanejvýš podezřelý, neboť poslední dražená státovka docílila ceny 3,5 milionu Kč a bankovky takovéto hodnoty se takřka výhradně nabízejí buď přímo koncovému kupci nebo nebo prostřednictvím renomovaného aukčního domu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU