Edvard Beneš Nepublikované portrétní medaile a plakety
Osudy československých prezidentů – reprezentantů státu – budou vždy v centru pozornosti veřejnosti.
Prezidenti v naší historii totiž nebyli jen pasivním odrazem existujících politických poměrů. Častokrát historii spoluvytvářeli i přes to, že podle československé ústavy byla vždy funkce prezidenta do značné míry reprezentativní. Ve skutečnosti však jejich politická autorita i faktická politická odpovědnost byla v očích veřejnosti větší. Činy jednotlivých prezidentů jsou a budou detailně posuzovány, hodnoceny z nejrůznějších hledisek a podrobovány přísné kritice. Mnozí z nich museli učinit velmi závažné kroky, které na dlouhá léta ovlivnily život celého národa.
Tisíciletá česká státnost, kterou habsburská monarchie od Bílé hory systematicky oklešťovala, až ji za vlády posledních dvou rakouských císařů Františka Josefa I. a Karla I. zcela potlačila, byla obnovena 28. října 1918. Vznikl státní útvar, zahrnující historické české země Čechy, Moravu a Slezsko, k nimž se 30. října 1918 na základě Martinské deklarace připojilo Slovensko a o připojení požádali i představitelé autonomní Podkarpatské Rusi. Byl vybudovaný na principech parlamentní demokracie, s pluralitním politickým zřízením a v čele s prezidentem. Do dějin vstoupil jako Československá republika. Jejím v pořadí druhým prezidentem byl dr. Edvard Beneš – prezident budovatel.
Edvard Beneš se narodil 28. května 1884 v Kožlanech u Plzně v chalupnické rodině, ve skromných poměrech. Byl velice pilný a většinu času věnoval četbě, vzdělávání a studiu. Po maturitě se zapsal na pražské universitě na filosofii, ale jelikož ho nejvíce zajímaly románské jazyky, přešel po roce na studia do Paříže.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
Ze světa kovových známek (25)
Účelové známky po roce 1989
Změna politických poměrů a návrat tržní ekonomiky v devadesátých letech minulého století přinesly u nás krom jiného i renesanci účelových známek. Známky už ovšem nedoznaly takového rozšíření, jako tomu bylo v minulosti. Dalším rozdílem, jímž se odlišují od svých svých předchůdců z konce XIX. a první poloviny XX. století, jejichž hlavní funkcí bylo usnadnění a zjednodušení drobné směny, je účel nových známek často pouze upomínkový nebo reklamní. Nová doba přinesla v minulosti neznámé druhy známek, zejména speciální spouštěcí známky do slotů rozmanitých automatů.
Celá řada moderních účelových ražebzní na fiktivní měny. Heršplíř, Jurovalšár, Kravihorec, Tolštejnský groš či krejcar, Třebsko-příbramská Duchva a podobně, to jsou názvy některých vymyšlených měnových jednotek, které mají platnost na turisticky atraktivních teritoriích. Na území bý valého Valašského království, jemuž v letech 2000-2012 kraloval Boleslav I. aka Bolek Polívka, obíhaly Jurovalšár y s kurzem 1:1 k euru (obr. 1). Podle návrhu V ladimíra Oppla je razila mincovna v Jablonci nad Nisou. V zábavním areálu s akvaparkem Babylon v Liberci otevřeném roku 1997 bylo možno získat v automatech nebo na pokladně za 12,50 a 50 Kč známky s hodnotami 1/4 a 1 Babylonská Babka (obr. 2), jimiž bylo možno platit za jídlo, atrakce a jiné požitky uvnitř areálu. Degustační tolar je platidlo valtického podzemí, kde jím návštěvníci hradí předplacený počet sklenek vína v ybraných k ochutnávce (obr. 3).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
