PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (4)
Řím – od království (přes republiku) k císařství
Kdyby už peníze nebyly vynalezeny, postarali by se o to určitě staří Římané. Jejich pragmatický vztah k tomuto prostředku směny vyjadřuje nesmrtelná věta PECUNNIA NON OLET (peníze nesmrdí), inspirovaná ekonomickou politikou císaře Vespasiána. Pojmenování peněz ve větě, která se císaři přisuzuje, vytvořili jeho dávní předkové. Jejich prvotním platidlem byl dobytek – PECUS. Když pak začali platit kusy kovu na váhu, pojmenovali je PECUNNIA.
„Vítej domů Kornelie. Tak jaké to bylo v Římě?“ Příchozí si přisedl k sousedovi pod olivovník a rozpovídal se. „Klid a zároveň trochu smutno. Teď, po smrti císaře, je vládcem Marcus Aurelius. Dělá to dobře a na svého předchůdce nezapomíná. Však jsem si také přinesl památku.“ Soused Tulius vzal s úctou do prstů minci s orlem a opisem CONSECRATIO a povzdechl: „Je to tak, Antoninus Pius byl velký člověk, ale teď už je bohem“. Jeho přítel přizvukoval: “Máš pravdu a já pořád lituji, že jsem se tehdy nedostal na slavnost a neviděl orla vzlétat z hranice“. Takzvané konsekrační mince, ke kterým se ještě vrátíme, patří až do doby panování římských císařů. Při sledování počátků v ý voje římského mincování je ale potřeba se vrátit o hodně zpátky. Jestliže si antické Řecko musíme promítat na více oblastí jižní Evropy a Středomoří, pak Řím si spojujeme především s Apeninským poloostrovem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
300. VÝROČÍ NAROZENÍ MARIE TEREZIE Pamětní mince 200 Kč 2017 I
První pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 300. výročí narození Marie Terezie, kterou vydala Česká národní banka 26. dubna 2017 na základě vyhlášky č. 81/2017 Sb.
První pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 300. výročí narození Marie Terezie, kterou vydala Česká národní banka 26. dubna 2017 na základě vyhlášky č. 81/2017 Sb.
Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna se narodila 13. května 1717 ve Vídni jako nejstarší dcera Karla VI. a Alžběty Kristýny Brunšvické. V roce 1736 se provdala za Františka I. Štěpána Lotrinského, který byl v roce 1745 zvolen císařem Svaté říše římské. Měli spolu 16 dětí, 11 dívek a 5 chlapců, z nichž se 12 dožilo dospělosti. Po smrti Karla VI. 20. října 1740 se Marie Terezie ujala panování na základě Pragmatické sankce. Nastoupila do složité situace zastaralé monarchie, nepřipravená na státnické povinnosti. Sousední státy neuznaly její nástupnictví, o které pak musela vést války, které monarchii ještě více oslabily. Východiskem byla modernizace říše, kterou provedla zejména v oblasti finančnictví včetně měny, školství a soudnictví a položila základy reforem i dalších oblastí, uskutečněných až jejími nástupci. V závěru života už byla konzervativnější, což bylo předmětem sporu s jejím synem a spoluvladařem Josefem II. Marie Terezie panovala 40 let a zanechala svých nástupcům částečně reformovaný, na svou dobu poměrně moderní stát. Zemřela 29. listopadu 1780 ve Vídni.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
