Intronisační ražby Vyšehradské kapituly
Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě vznikla díky knížeti
a prvnímu českému králi Vratislavovi.
Tento panovník, vládnoucí v letech 1061–1092
hrál důležitou roli v evropské politice jako nejbližší spojenec římského císaře
Jindřicha IV. Za politickou a vojenskou pomoc císaři, zejména při tažení do Itálie,
kde čeští bojovníci v roce 1083 významnou měrou pomohli k dobytí Říma, získal pro
svou osobu královskou hodnost.
Historie Vyšehradské kapituly
Korunovace, uskutečněná 15. 6. 1085 v katedrále Sv. Víta na Pražském hradě, jednoznačně svědčila o velkém vzestupu panovnické moci a významu českého státu v kontextu evropské politiky.
Problémem vlády Vratislava byla jeho vlastní rodina, konkrétně jeho bratr Jaromír, v letech 1068–1070 pražský biskup. Spory s ním oslabovaly vnitřní stabilitu země. Tuto situaci Vratislav řešil geniálním tahem. Z Pražského hradu přesídlil na Vyšehrad, kde 29. 6. 1070 založil kolegiátní kapitulu. Alexandra II., římského papeže, požádal o její vynětí (exempci) z biskupské pravomoci a přímé podřízení papežské kurii, aby mohla plnit funkci protiváhy pražského biskupství a svatovítské kapituly. Papež sice potvrdil zřízení kapituly
s titulem capitulum peringina (tj. velmi významná kapitula), s právem jejím členům nosit sandále a mitru, vlastní exempci však vyhlásil až papež Lucius II. listinou z 11. 4. 1144.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011.
Karel Schwarzenberg Setkání generací
Bitva u Lipska se stala největším střetem napoleonských válek.
Zapojilo se do ní na půl milionu vojáků různých národností a právem proto bývá označovaná jako Bitva národů. Historickou událost připomíná stříbrná a zlatá ražba Pražské mincovny. Na lícní straně je zobrazen velitel vítězných koaličních sil Karel Filip Schwarzenberg, zakladatel orlické větve rodu Schwarzenbergů. Patronem ražby se proto stal Karel Schwarzenberg, který patří do stejné rodové linie. Sádrovou předlohu pro ražbu vytvořil akademický malíř Karel Zeman.
Slavnostní prezentace ražby, upomínající na bitvu u Lipska, se uskutečnila v prodejní galerii Pražské mincovny u Prašné Brány v Praze. Karel Schwarzenberg na místo úterní ceremonie dorazil v několikaminutovém předstihu, snad aby stihl prohlídku dalších vzácných vystavených exponátů. Zajímal se především o tituly tematicky spojené s českou historií, jeho pozornost ale zaujala také měděná medaile, kterou Pražská mincovna razí na podporu obnovy vyhořelého Libušína. „Na obnovu této památky rád přispěji,“ pronesl Schwarzenberg a jeden z těchto medailonů si hned zakoupil.
Pak už došlo na slavnostní odhalení pamětní ražby nazvané Bitva národů u Lipska. Její lícní straně dominuje portrét Schwarzenbergova předka polního maršála Karla Filipa I. Ten u Lipska velel spojeným silám Rakouska, Pruska, Ruska a Švédska o síle 330 tisíc mužů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU