Operace Anthropoid Pocta československým parašutistům
Cyklus Pražské mincovny věnovaný významným událostem a osobnostem české vojenské
tradice pokračuje titulem Operace Anthropoid. Autorem sádrové předlohy medaile pro
zlatou i stříbrnou ražbu je Michal Vitanovský.
Sedmadvacátý květen roku 1942 patří k nejv ýznamnějším datům československého protifašistického odboje. Parašutisté vyslaní z Anglie toho dne atakovali vůz se zastupujícím říšským protektorem Reinhardem Heydrichem, jenž následkům zranění o několik dnů později podlehl. Atentát, který vykonali Josef Gabčík a Jan Kubiš, vzbudil ve světě značný ohlas a britská vláda po něm anulovala nechvalně známou Mnichovskou dohodu. Výsledek
operace s kr ycím jménem Anthropoid však přinesl také krutou odvetu ze strany okupační moci. Symbolem nacistického řádění se stala obec Lidice, kterou nacisté srovnali se zemí, muže popravili a ženy a děti poslali do koncentračních táborů. Do vlasti se jich po válce vrátila jen hrstka.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
Poslední panovník domácího rodu Portrétování Jiřího z Poděbrad
S výkladem osobnosti Jiřího z Poděbrad (1420–1471) už dnes nemáme větší potíže. Jeho
portrét vytvořený historiky je vcelku stabilní a nevedou se o něm nějaké zásadní spory.
Laičtí zájemci o národní dějiny si možná víc než odborná hodnocení, pamatují ze školních
chodeb reprodukci Alšova obrazu setkání Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad. V širokém
povědomí také uvázlo Jiráskovo slovní spojení „Husitský král“, což byl titul spisovatelova
posledního nedokončeného románu.
Obě zmíněné umělecké reflexe sice těží ze stejných zdrojů jako vědecká poznání historiků, ale používají jiné postupy a tak dospívají k poněkud odlišným výsledkům. Malířsky vytříbený Alšův obraz výtvarnými prostředky glorifikuje našeho krále v kontrastu s temnou figurou proradného Matyáše. Historické realitě je ale bližší názor, že v oné scéně, vedoucí k propuštění uherského krále i s jeho obklíčeným vojskem, se Jiří z Poděbrad dopustil jedné ze svých nemnoha velkých taktických chyb. Podobně název Jiráskova románu vyvolává jednoznačný a proto také mylný dojem. Jiří z Poděbrad opravdu nebyl husitský král, pokud bychom ho chtěli chápat jako následovníka velkých postav husitského hnutí, jako byl třeba Jan Žižka. Jiří byl od počátku pevně spojen s českou aristokracií, ze které pocházel, nikoli s nějakým lidovým revolučním hnutím.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
