Obecní dům v Praze – jedna z nejznámějších pražských secesních staveb. Původně se nazývala Reprezentační dům hlavního města Prahy. Budova je silně spjata s moderní českou historií: 28. října 1918 v ní byla vyhlášena první Československá republika. V listopadu 1989 se pak v Obecním domě poprvé sešli představitelé Občanského fóra se zástupci komunistické vlády. V těsné blízkosti Obecního domu stojí jeden ze symbolů Prahy: gotická Prašná brána, která byla součástí obranného systému Starého Města.

Potřeba zbudování českého společenského a reprezentativního střediska, jako protiváhy tehdy Německého domu (nyní Slovanský dům), byla formulována v Pamětním spisu, který v roce 1901 zaslal městské radě spolek Měšťanská beseda. O dva roky později se uskutečnila architektonická soutěž, z níž však nevzešel vítězný návrh. Městská rada nakonec zpracováním projektu pověřila architekty Antonína Balšánka a Osvalda Polívku, na jejichž práci dohlížela devítičlenná komise.

Konečný projekt i s rozpočtem, který představoval tři miliony korun, byl schválen 10. prosince 1904 a v létě příštího roku započala stavba. Objekt byl slavnostně otevřen 22. listopadu 1912, některé části budovy však byly zprovozněny už o tři roky dříve. Na výzdobě Obecního domu se podílela celá plejáda tehdejších významných umělců. Byli mezi nimi malíři Mikoláš Aleš, Alfons Mucha, Max Švabinský, Josef Ulman, Jakub Obrovský a další. Ze sochařů k podobě budovy přispěli mezi jinými i Josef Václav Myslbek, Josef Mařatka nebo třeba Ladislav Šaloun a Bohumil Kafka.