Mapa Mince

Biskupská mincovna v Kroměříži
 

Mincovnictví olomouckých biskupů zaujímá v kontextu historie platidel na území našeho státu ojedinělé místo. Je dokladem výlučného postavení olomouckého biskupství v rámci Moravy a celého Českého království. Svým rozsahem se po jedno a půl století (pomineme-li období středověku) znatelně podílelo na celkovém množství oběživa na Moravě. Je rovněž projevem a reprezentantem ve své době typického ekonomického osamostatnění církevní šlechty, využívající mincovního privilegia, uděleného panovníkem, k potvrzení své suverenity. Svým uceleným charakterem, vypovídací hodnotou, pestrostí ražeb a v neposlední řadě výtvarným provedením, sledujícím všechny znaky vývoje barokního slohu, je již po staletí předmětem zájmu numismatiků, historiků a historiků umění. Mezi církevními subjekty okolních zemí snesou svým významem srovnání s olomouckým mincováním snad pouze ražby biskupů salzburských a vratislavských.

V Kroměříži, sídelním městě olomouckých biskupů, se s výjimkou několika přechodných období odehrávala veškerá ražba jejich mince v novověku. Císař Rudolf II. ve své listině udělené kardinálu Dietrichsteinovi 5. ledna 1608 přenáší do Kroměříže mincovní právo olomouckých biskupů ze zaniknuvšího hradu Podivína.

Ražba v Kroměříži probíhala od počátku vlastní realizace privilegia někdy koncem roku 1613 až do zrušení mincovny v roce 1759 za biskupa Egkha. Výjimkou byla období let 1624-36, kdy kardinál Dietrichstein razil minci ve vládních mincovnách v Brně a Olomouci a roky 1659-64, kdy byla mincovna rozhodnutím arcivévody Leopolda Viléma přenesena do Vyškova. Po zániku vlastní biskupské mincovny využívali ještě někteří biskupové omezeného práva ražby mince ve vídeňské císařské mincovně.

Dnešní budova kroměřížské mincovny na Sladovnickém předměstí, poslední dochovaná na Moravě, pochází z roku 1665. Dal ji postavit Karel II. Liechtenstein a biskupská mince se zde razila až do roku 1756, kdy z ní vyšel poslední tolar biskupa Troyera. Zcela poslední ražbou pak byla intronizační medaile Ekghova z roku 1759.

Kde probíhalo v Kroměříži mincování za Dietrichsteina před stavovským povstáním není známo, snad přímo v prostorách biskupské rezidence, i když vzhledem k charakteru provozu mincovny spíše v některé z přilehlých hospodářských budov. Leopold Vilém razil svou minci v padesátých letech ve staré budově mincovny, která vyhořela za požáru města v roce 1656. Dle Peřinky stála v místě dnešního arcibiskupského gymnázia a po roce 1665, kdy byla postavena mincovna nová, byly na jejím místě biskupské stáje.

O stavbě nové mincovny nás zpravuje podrobně F. V. Peřinka ve svých Dějinách města Kroměříže. Dle něho byla stavba mincovny dokončena již v roce 1665, zastřešena pak příští rok. Část strojů byla poháněna vodou ze sousedního mlýna, mincovní válce byly vyrobeny v pernštejnských hamrech. Vybavení mincovny bylo na tehdejší dobu velmi progresivní a zajišťovalo velmi efektivní ražbu. Hned v roce 1668 mincovna opět podlehla požáru a musela být znovu opravována. Z rychlosti výstavby je vidět, jak na jejím brzkém zprovoznění podnikavému biskupovi záleželo, neboť očekával velké zisky, které potřeboval pro uskutečnění svých rozsáhlých stavebních projektů. V následujících letech mincovna produkuje velké množství mincí, prý větší, než císařská mincovna ve Vratislavi. To bylo samozřejmě trnem v oku císařské administraci, která po celou dobu mincovny usilovala o odejmutí mincovního práva olomouckým biskupům. Po Karlu II. Liechtensteinovi zde razili mince a výtvarně dokonalé medaile i biskup Karel III Lotrinský, kardinál Schrattenbach, biskup Jakub Arnošt Liechtenstein a kardinál Julius Troyer. Jeho nástupce Leopold II. Bedřich Egkh již mince nerazí a jsou známy pouze intronizační medaile. Biskup Maxmilián Hamilton a arcibiskupové Colloredo-Waldsee a Rudolf Jan realizují své ražby již ve vídeňské mincovně pod kontrolou císařských úředníků. Rudolf Jan je pak zcela posledním vydavatelem mincí s erbem olomouckých biskupů.

O osudech kroměřížské biskupské mincovny podrobně s vyobrazením všech ražeb pojednává publikace " Mincovnictví olomouckých biskupů a arcibiskupů 1608-1820" od členů ČNS pobočky Kroměříž - Jana Videmana a Dana Suchomela.

Prameny : 
http://www.numismatika.cz/Mincovna

Zlato v Československu :
Zlato v Československu



FRANTIŠEK KNÍŽE DIETRICHSTEIN
KARDINÁL
1599-1636

Obnovitel téměř zapomenutého práva olomouckých biskupů razit vlastní minci. První mince razí od roku 1613 pravděpodobně v prostorách kroměřížského zámku a to až do roku 1619. V roce 1624 razí kardinál mince v Brně a následně v Olomouci a to až do své smrti v roce 1636.

Téměř všechny ražby kardinála jsou velmi vzácné.


replika mince olomouckého biskupa
kardinála Fr. Dietrichsteina
autor ak. sochař Jan Lukáš

průměr: 40 mm, hmotnost: 29 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana s opisem

Cena: Vyprodáno
na žádanku


 
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...