ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Edvard Beneš Nepublikované portrétní medaile a plakety
Osudy československých prezidentů – reprezentantů státu – budou vždy v centru pozornosti veřejnosti.
Prezidenti v naší historii totiž nebyli jen pasivním odrazem existujících politických poměrů. Častokrát historii spoluvytvářeli i přes to, že podle československé ústavy byla vždy funkce prezidenta do značné míry reprezentativní. Ve skutečnosti však jejich politická autorita i faktická politická odpovědnost byla v očích veřejnosti větší. Činy jednotlivých prezidentů jsou a budou detailně posuzovány, hodnoceny z nejrůznějších hledisek a podrobovány přísné kritice. Mnozí z nich museli učinit velmi závažné kroky, které na dlouhá léta ovlivnily život celého národa.
Tisíciletá česká státnost, kterou habsburská monarchie od Bílé hory systematicky oklešťovala, až ji za vlády posledních dvou rakouských císařů Františka Josefa I. a Karla I. zcela potlačila, byla obnovena 28. října 1918. Vznikl státní útvar, zahrnující historické české země Čechy, Moravu a Slezsko, k nimž se 30. října 1918 na základě Martinské deklarace připojilo Slovensko a o připojení požádali i představitelé autonomní Podkarpatské Rusi. Byl vybudovaný na principech parlamentní demokracie, s pluralitním politickým zřízením a v čele s prezidentem. Do dějin vstoupil jako Československá republika. Jejím v pořadí druhým prezidentem byl dr. Edvard Beneš – prezident budovatel.
Edvard Beneš se narodil 28. května 1884 v Kožlanech u Plzně v chalupnické rodině, ve skromných poměrech. Byl velice pilný a většinu času věnoval četbě, vzdělávání a studiu. Po maturitě se zapsal na pražské universitě na filosofii, ale jelikož ho nejvíce zajímaly románské jazyky, přešel po roce na studia do Paříže.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
Ženy na římských ražbách K mincím římských císařoven
Dne 24. 1. 2013 byla otevřena v pražské mincovní expozici České mincovny a.s. výstava
starověkých mincí tvořená výběrem ražeb římských císařoven, ke kterým byly pro
historický přehled připojeny mince i jejich císařských manželů.
Protože doprovodné
texty nemohou být rozsáhlejší a veřejnost o tuto problematiku projevuje nezvyklý zájem,
dovoluji si na tomto místě této oblasti věnovat některá další fakta, která však i na tomto
místě vzhledem k svému významu mohou být také pouze omezené.
Zobrazování žijícího člověka bylo po dlouhá období tabuizováno a některých kulturách, jako třeba islámských, přetrvávalo až moderních dob. Na starověkých řeckých mincích jsou
mimo dalších námětů zprvu zobrazována vždy pouze obecná nebo lokální božstva, ať už mužská či ženská, žijící člověk však nikoliv. Ani tak významné osobnosti, jako byli Filip II. a Alexander. III. Makedonští, se ještě neodvážili umístit své portréty na vlastní mince, i když hlavy boha Dia a hrdiny Hérakla nesou jejich tváře. Údajně prvním starověkým panovníkem, který toto přísné pravidlo porušil byl makedonský král Demétrios Poliorketes
(293-283 př. Kr.) a po něm pak už následovali další makedonští a syrští panovníci i egyptští Ptolemaiovci.
Také starověcí Římané se za dob své republiky na bronzových ražbách a později stříbrných denárech setkávali nejčastěji s profilem bohyně Romy, méně často s tvářemi ostatních
tradičních římských božstev. Teprve na samém sklonku římské republiky se zřejmě jako první nechává vyobrazit slavný Julius Caesar (100-44 př. Kr.), i když asi až na samotném konci svého života. Tím jako by byla dosavadní tradice prolomena a začaly být běžně vydávány mince s portréty dalších současníků tohoto období někdy nazývaném jako imperatoriálním. A právě během něho se na jedné drobné minci – stříbrném ½denáru (quináru)
– objevuje hlava bohyně Viktorie, která má podobu Fulvie. Ta byla první manželkou vojevůdce Marka Antonia (43-31 př. Kr.) a uvedená mince s jejím podobiznou byla ražena v roce 43 př. Kr., tedy v době vzniku triumvirátu jejího manžela společně s Lepidem
a Octaviánem. Protože Fulvia zemřela až v roce 40 př. Kr., jde zřejmě o vůbec první minci s obrazem žijící ženy z rodiny soudobých římských vládců.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013