Zlato Mince

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Jáchymovské tříkrejcary Ferdinanda II. z roku 1629 a 1631 bez mincovní značky
Ražby císaře Ferdinanda II. (1619-1637) jsou a pravděpodobně ještě dlouhou dobu budou zdrojem nových poznatků v oblasti typologie habsburských ražeb první poloviny 17. století.

Celá doba vlády Ferdinanda II. byla poznamenána třicetiletou válkou a to se samozřejmě odrazilo i v mincovní produkci. Mincovny v říši, české nevyjímaje, produkovaly v tomto období značné množství mincí ke krytí válečných výdajů. Z drobné mince patří mezi nejrozšířenější ražby tříkrejcary, ražené prakticky ve všech vládních mincovnách. Před více než patnácti lety jsem získal pro svou sbírku tříkrejcary bez značky mincovny či mincmistra s letopočty 1629 a 1631 na první pohled typicky české provenience, které tehdy nebyly podchyceny v žádném soupisu českých ražeb císaře Ferdinanda II.1 Popis a fotodokumentaci obou ražeb jsem tenkrát jako v řadě jiných případů poskytl Ing. Halačkovi k zapracování do prvního doplňku jeho soupisu mincí zemí Koruny české.2

Popis mincí

Čechy, Ferdinand II., tříkrejcar s letopočtem 1629 bez značky mincovny i mincmistra, průměr 20,5×20,3 mm, hmotnost 1,53 g, ryzost nezjišťována
av: Portrét Ferdinanda II. zprava s vavřínovým věncem na hlavě, s okružím mírně prohnutým podle brady a v brnění překrytém pláštěm. Vše v hladkém kruhu dole přerušeném.
Opis: FERDI•II•D•G•R (3)
I•S•A•G•H•B•REX•
Na obvodu nevýrazný provazcovitý nebo perlový kruh.
rv: Uprostřed je korunovaný císařský dvojhlavý orel s korunovaným štítkem na prsou. Vše je v hladkém tenkém kruhu nahoře přerušeném korunou, která odděluje začátek a konec opisu. Opis: ARCH•AV•DVX
(3) BV•MA•M•1629
Na obvodu nevýrazný provazcovitý nebo perlový kruh.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013



OTAZNÍKY KOLEM RAŽBY GREŠLÍ
Leopolda I. v roce 1698

Slezské grešle císaře Leopolda I. (1657–1705) patří k nejběžnějším drobným vládním mincím druhé poloviny 17. století, a to jak z pohledu výskytu v numismatických sbírkách, tak z pohledu zastoupení v nálezech domácí drobné mince. Během Leopoldovy dlouhé vlády se slezské grešle razily po dobu téměř čtyřiceti let v různě objemných emisích. Na jejich produkci se podílely tři mincovny: Opolí (1668–1674, 1679–1684, 1686–1698, 1703–1704), Břeh (1693–1697, 1702) a Vratislav (1705). Bohužel dodnes není k dispozici nejen jejich typologické zpracování, ale chybí i komplexní pohled na tyto bezpochyby zajímavé ražby.

Existuje totiž jen několik starších dílčích prací, které obsahují alespoň částečný popis či vyobrazení typů a variant slezských grešlí. K nejstarším pokusům o soupis ročníků, typů a variant slezských grešlí patří pojednání bratrů J. a A. Erbsteinů „Die Schlesischen Dreier mit dem doppelten Adler“ uveřejněné v Drážďanech roku 1879 v časopisu Zeitschrift für Museologie und Antiquitätenkunde sowie für verwandte Wissenschaften. Dále je třeba zmínit například práce autorů: Čermák–Skrbek 1891–1913, Saurma– Jeltsch 1883, Teisinger 1936, Herinek 1974, Šůla 1976, Nechanický 1991, Halačka 2011.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...