Živnostenská banka
Dne 8. prosince 1868 se konala v zasedací síni Staroměstské radnice v Praze ustavující valná hromada banky, na níž za účasti 537 akcionářů ustavena byla Živnostenská banka pro Čechy a Moravu v Praze. Stala se první ryze českou bankou, financovanou výhradně českým kapitálem. Jejím cílem bylo podporovat rozvoj nově zakládaných českých firem, ale ucházela se také o vklady malých střadatelů - živnostníků a majitelů malých českých společností.

V roce 1871 začíná doba rozmachu banky. 19. února 1871 se usnáší na zvýšení akciového kapitálu ze 2 na 3 miliony zl. Těsně před vypuknutím války měla Živnostenská banka 1068 zaměstnanců, 11 poboček v Čechách a na Moravě a pobočky ve Vídni, Krakově, Lvově a Terstu. V té době spravovala téměř třetinu veškerého kapitálu v českém bankovnictví. Centrálu měla v dnešní budově České národní banky v Praze v ulici Na Příkopech.

Po vytvoření Československé republiky banka rychle rostla, protože hrála úlohu klíčové banky nového státu. Její expanzi výrazně napomohl nostrifikační zákon, který přinutil akciové společnosti, aby převedly svá sídla na území nového státu, kde měly své továrny a závody. Živnostenská banka odkoupila větší množství průmyslových firem, které původně vlastnily německé a rakouské společnosti. Proti ostatním bankám působícím v té době v Československu byla její kapitálová síla i velikost bilance výrazně větší. Banka obrovsky profitovala z toho, že změnila svou strategii a začala poskytovat úvěry velkým průmyslovým společnostem. O změnu strategie a prudký růst se zasloužil ředitel banky Jaroslav Preiss, který byl velmi zkušeným bankéřem.

Živnostenská banka jako jediná česká banka unikla během druhé světové války, hlavně díky tomu, že její vlastnictví bylo rozdrobeno, přímému zabrání některou z německých bank. U Živnostenské banky bylo vůbec jak za války, tak i po válce charakteristické, že v dobách největších krizí její vklady stoupaly a nikdy neklesaly, za což vděčila největší důvěře vkladatelů v její pevné základy.

Po skončení války československá vláda znárodnila Živnobanku stejně jako všechny ostatní české banky. Zkušenosti Živnobanky s mezinárodním obchodem a transakcemi s cizími měnami a devizovým obchodem vedly vládu k tomu, aby ji v letech 1956 až 1988 pověřovala dovozními a vývozními operacemi s RVHP. Při nich hrála významnou úlohu její londýnská pobočka. ŽB spravovala všechny devizové účty Čechů a Slováků žijících v cizině, zahraničních firem působících v Československu a různých státních institucí.

V roce 1992 se Živnostenská banka stala první privatizovanou bankou ve střední a východní Evropě. V roce 2007 se Živnostenská banka 139 let po svém vzniku přejmenovává na UniCredit Bank ČR a fúzuje s HVB Bank ČR. Vzniká čtvrtá největší banka v ČR se silným postavením v korporátním financování a bilanční sumou 230 miliard korun. Generálním ředitelem banky je šéf bývalé Živnostenské banky Jiří Kunert.