Další podobné medaile:
-
Rožmberkové. Sada
zlatých medailí
Petr Vok z Rožmberka (1.
října 1539 – 6. listopadu 1611) - poslední člen
šlechtického rodu Rožmberků. Mecenáš a znalec umění,
významná postava českých dějin z období renesance.
Úmrtím Petra Voka v roce 1611
skončilo téměř čtyřsetleté panování slavného a mocného
rodu Rožmberků. Petr Vok se narodil 1. října 1539
v Českém Krumlově. Vlády nad rožmberským panstvím se
nicméně ujal až po smrti staršího bratra Viléma v roce
1592. Na rozdíl od něho se Petr příliš o politiku
nezajímal, zato se proslavil jako zakladatel proslulé
rožmberské knihovny, jejímž archivářem se stal Václav
Březan. Ten svého pána charakterizoval takto: „Byl
pán Petr Vok postavy spanilé, vyšší nežli pan Vilém,
bratr jeho, vzezření libého, způsobů vážných, právě
knížecích, promlouvání rozumného, milosrdný, přívětivý.
A ač se hněval, však žádnému nelál a nezlořečil, než
mírnými slovy domlouval. Pán veselý, šprýmovný, avšak v
sešlosti všecken se na pobožnost oddal, rád pobožné
knihy četl, slova božího poslouchal. Byl novýh věcí
žádostivý a všelijakých umění a kumštů milovný, na něž
velký náklad činil. A zvláště kochání a libost jměl v
stavění, v čemž s panem bratrem svým se srovnal. Obyčej
jeho byl více státi nežli seděti a procházeti se, takže
i mladým s pánem setrvati bylo obtížné. Pán velmi
udatný, smělý a poněkud opovážlivý v tom, že k divokým
šelmám, nedvědům, lvům a koňům, psům směle šel bez
strachu.“ Jako člen Jednoty bratrské se Petr Vok
proti katolickým Habsburkům vymezoval a vždy se
zasazoval o náboženskou svobodu v zemi. Vydání
takzvaného Rudolfova majestátu (9. července 1609), který
ji potvrdil, proto ze srdce přivítal. Petr Vok z
Rožmberka zemřel 6. listopadu 1611 na zámku v Třeboni.
Jeho tělo bylo uloženo do rožmberské hrobky v klášteře
Vyšší Brod.
Erb Viléma z Rožmberka
Vilém z Rožmberka (10.
března 1535 – 31. srpna 1592) – významný český politik a
diplomat z rodu Rožmberků.
Vilém z Rožmberka se narodil na
zámku Schützendorf v Rakousku, jako čtvrté dítě Jošta
III. z Rožmberka a Anny z Rogendorfu. Už v roce 1551,
kdy mu bylo šestnáct let, se ujal správy rozsáhlého
rodového majetku. Ve stejném roce navštívil Itálii,
která ho okouzlila renesanční kulturou i odlišným
životním stylem. Vilém byl ostatně přesvědčen, že kořeny
jeho rodu sahají právě do Itálie. Po návratu proto
rozšířil rodový znak s červenou růží o stříbrné a
červené pruhy se zlatým břevnem, které měly symbolizovat
spříznění s italským rodem Orsini. Na zámku v Českém
Krumlově, jenž si zvolil za rezidenční sídlo, zavedl
chov medvědů. Ti měli připomínat původ jeho rodu, neboť
medvědice se italsky řekne orsa. Tradice chovu medvědů
se v Českém Krumlově dodržuje dodnes.
V roce 1570 se Vilém stal nejvyšším
purkrabím pražským. Jako významný diplomat působil ve
službách císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II.
Habsburského. Dva roky po jmenování byl Habsburky
pověřen, aby vedl jednání, které pro ně mělo zajistit
uvolněný polský trůn. Pro velkou část polské šlechty
byla tato možnost nepřijatelná, Vilém však svým
vystupováním udělal takový dojem, že byl sám navržen za
královského kandidáta.
V dobách nepřítomnosti vládce byl
Vilém domácími i zahraničními politiky považován za
místokrále, což svědčí o důležitosti jeho postavení.
Jako umírněný katolík byl tolerován i českými
protestantskými proudy. Ač čtyřikrát ženatý, potomků se
Vilém nedočkal. Po jeho smrti se správy rožmberského
panství ujal jeho mladší bratr Petr Vok.
Patr Vok a Vilém z Rožmberka na známce České pošty
Kateřina z Ludanic (asi 1565
- 22. června 1601) – česká šlechtična. Manželka velmože
Petra Voka z Rožmberka.
Přesné datum narození Kateřiny z Ludanic
je zahaleno tajemstvím. Matka Johanka Meziříčská
z Lomnice ji na svět přivedla na hradě Helfštýn kolem
roku 1565, otcem byl Václav z Ludanic. Ten však záhy
zemřel a Kateřininým poručníkem se stal hejtman
moravského markrabství Zachariáš z Hradce.
V roce 1579 začala jednání o sňatku
s Petrem Vokem z Rožmberka, kterému měla dívka dát
následníka. Mladičká Kateřina, v té době ji mohlo být
čtrnáct nebo patná let, se za tehdy
jedenačtyřicetiletého šlechtice provdala 14. února 1580
na zámku v Bechyni. Po svatbě jí připadlo panství
helfštýnské s městem Lipník nad Bečvou, jakožto dědictví
po otci. Kateřina pocházela z českobratrského prostředí
a svým přesvědčením ovlivnila i manžela, který se
k bratrskému společenství choval velmi vřele a
podporoval jej.
Potomka se nicméně tento nesourodý
pár nedočkal a manželství tak nenaplnilo Petrovo
očekávání. Ke všemu se u Kateřiny začala projevovat
dušení choroba. Tolerantní Petr Vok se o nemocnou
manželku přesto staral až do jejího skonu 22. června
1601. Kateřina z Ludanic je pohřbena v rodinné hrobce
Rožmberků ve Vyšším Brodě.
Erby Petra Voka a Kateřiny z Ludanic