Na lícní straně je uprostřed mincovního pole umístěno
vyobrazení architektonických dominant města - vlevo kostel svatého Egídia,
vpravo městská radnice. Nad nimi je umístěn státní znak, při horním
okraji mince název státu SLOVENSKÁ REPUBLIKA při spodním okraji
mince nominální hodnota 200 SLOVENSKÝCH KORÚN. Vlevo je u kostela značka
Mincovny Kremnica a pod ní stylizované iniciály autora výtvarného návrhu
Jána Černaja. Na rubu mince je uprostřed mincovního pole vyobrazen dobový
plán Bardejova se středověkým opevněním, vpravo od něj je erb města.
Nápis SVETOVÉ DEDIČSTVO UNESCO je u horního okraje mince, pod ním je
uveden letopočet ražby 2004 a u spodního okraje mince název města
BARDEJOV.
Bardejov, administrativní a kulturní centrum horního Šariše,
leží v severovýchodní části Slovenska. Dříve svobodné královské město
je charakteristické množstvím památek, které tvoří jeden z nejvzácnějších
urbanistických celků na Slovensku. Bohatá světská i církevní výstavba
, která mu dodnes vtiskla středověký charakter je výsledkem jeho rozkvětu
v 14. a 15. století. Nejvzácnější stavbou je monumentální chrám sv. Egídia.
Jeho jedenáct křídlových gotických oltářů s tabulovými malbami patří
k světovým unikátům. Pozornost si zaslouží i náměstí lemované měšťanskými
domy gotického a renesančního původu a městská radnice ze začátku 16.
století. Gotické opevnění je nejzachovalejším městským hradebním systémem
celé evropy. Roku 2000 bylo historické jádro města spolu se zachovalým
komplexem židovské synagogy a obřadních lázní zapsané do seznam světového
dědictví UNESCO.
Národná banka Slovenska vyhlásila v lednu 2003 anonymní
veřejnou soutěž o výtvarný návrh pamětní stříbrné mince nominální
hodnoty 200 Sk na téma světové dědictví UNESCO - Bardej, městská památková
rezervace. Soutěže se zůčasnilo 11 autorů kteří do ní předložili 13
návrhů. Komise guvernéra NBS posuzující výtvarné návrhy slovenských
mincí je zhodnotila během zasedání v květnu 2003. Konstatovala překvapivě
nízký počet soutěžních návrhů s ohledem na toto prestižní téma.
Kladně hodnotila vhodný výběr motivů, jež si jednotliví autoři zvolili
k vyjádření ojedinělých kulturních hodnota Bardejova. Přesto ji žádný
z návrhů neoslovil natolik aby mu udělila první cenu. Jako nejvhodnější
k realizaci vyhodnotila komise výtvarný návrh kremnického autora Jána Černaja,
, který v soutěži získal druhou cenu. Při svém rozhodování vzala v úvahu
zejména výstižné vyjádření zadaného tématu. Na lícní straně autor
zobrazil typické architektonické dominanty bardejovského náměstí -
městskou radnici a kostel. sv. Egídia. Na rubu mince umístil reliéfní přepis
dobového plánu města, který prezentuje jeho bohatou architekturu, chráněnou
mohutným středověkým opevněním. Třetí cena byla udělena PhDr. Klimentovi Miturovi. Na jeho návrhu
komise ocenila čistotu a vyváženou kompozici řešení obou stran.
Na líci autor zobrazil kostel sv. Egídia s motivy jeho výzdoby,
na rubu si zvolil motivy dalších architektonických dominant a zajímavostí
města. Druhá třetí cena byla udělena akad. soch. Michalovi Gavulovi.
Jeho návrh oslovuje zajímavým kompozičním řešením a souladem
mezi licní a rubovou stranou. Na obou stranách je stvárněno náměstí
s řadovou zástavbou typických měšťanských domů. Vyobrazení domů na
líci autor doplnil městskou radnicí a plastikou sv. Egídia, na rubu
kostelem sv. Egídia, radnicí a erbem města.
Další návrhy mince
III. cena – PhDr. Kliment
Mitura
III. cena – akad. soch.
Michal Gavula
V roce 1972
byla v rámci UNESCO přijata Dohoda o ochraně světového kulturního a
přírodního dědictví, která definuje kulturní a přírodní dědictví a
jeho hodnoty a zaměřuje se na jeho zachování pro budoucí generace. Na základě
dohody se do Seznamu světového dědictví zapisují nejvýznamnější
lokality a objekty světa s mimořádnou kulturní a přírodní
hodnotou. V současnosti je v seznamu zahrnuto pět slovenských
lokalit – Banská Štiavnica a technické památky jejího okolí, Vlkolínec
– rezervace lidové architektury (od roku 1993), jeskyně Slovenského krasu
(od roku 1995) a městská památková rezervace Bardejov (od roku 2000).
Okresní město Bardejov, administrativní
a kulturní centrum horního Šariše, se nachází v severovýchodní části
Slovenska. Kromě působivé přírodní scenérie nabízí bohatství kulturních
a historických památek, které tvoří jeden z nejvzácnějších
urbanistických souborů na Slovensku.
Nejstarší písemná zpráva o Bardejove je z roku 1241 a nachází se v Ipatijevském
letopise. Na přelomu 13. a 14. století se v blízkosti osady, ležící
na hlavní komunikační tepně, usadili kolonisti ze Slezska. Král Karel
Robert jim v roce 1320 poskytl rozsáhlé privilegia, které urychlily
proces přetvoření výsadní vesnice Bardejov na město. V roce 1376 ho
král Ludovít I. povýšil na svobodné královské město.
Bezpečnost obchodu, řemesel a nezávislost města zaručovalo městské
opevnění s nedobytnými bránami, mohutnými baštami a vodními příkopy,
, které byly jedním z nejdokonalejších gotických opevnění, chránící
naše středověká města. Dnes patří k nejzachovalejším městským
hradebním systémům a svým významem se zařazuje k evropskému fondu
kulturního dědictví.
Rozvoj řemeslné výroby ve 14. a 15. století vynesl město na vrchol slávy
a bohatství. Výsledkem prosperity byla i bohatá světská a církevní výstavba.
Z tohoto období se zachovaly mnohé stavby, které i dnes Bardejovu dávají
středověký charakter. Nejvzácnější z nich je monumentální chrám
sv. Egídia, který z architektonického hlediska patří mezi nejvýznamnější
národně kulturní památky na Slovensku. Jeho 11 gotických křídlových
oltářů s tabulovými malbami patří k evropským unikátům.
Velkou pozornost si zasluhuje obdélníkové náměstí vydlážděné říčními
kameny, ze třech stran lemované měšťanskými domy se znaky gotické a
renesanční architektury. K vzácným památkám patří městská
radnice ze začátku 16. století. Na území Slovenska je ojedinělou
stavbou, ve, které se spojují prvky rané alpské renesance s doznívajícími
pozdě gotickými stavebními a výtvarnými projevy. Urbanisticko –
architektonickou zvláštností je zachované židovské podhradí, soubor bývalých
židovských lázní, obytných domů a synagogy z 1. poloviny 18. století,
vybudované podle talmudských předpisů a zachovaný hřbitov.
Po stoletích rozkvětu a slávy přišlo období úpadku a stagnace, kdy mor,
požáry a války ničily město, které už nedosáhlo svoji někdejší
prosperity. Jeho intenzivní obnova nastala po vyhlášení za městskou památkovou
rezervaci v roce 1950. V roce 1986 byla městu Bardejov udělena
Evropská zlatá medaile za památkovou starostlivost.
Prameny :
Národná banka slovenska.