r. 2004 Světové dědictví UNESCO - Bardejov, městská památková rezervace
Pamětní zlatá mince v hodnotě 5000 Sk
autor Milan Virčík
- Další údaje o minci naleznete zde
Bardejov,
administrativní a kulturní centrum horního Šariše, leží v severovýchodní
části Slovenska. Dříve svobodné královské město je charakteristické
množstvím památek, které tvoří jeden z nejvzácnějších urbanistických celků
na Slovensku. Bohatá světská i církevní výstavba, která mu dodnes vtiskla
středověký charakter je výsledkem jeho rozkvětu v 14. a 15. století.
Nejvzácnější stavbou je monumentální chrám sv. Egídia. Jeho jedenáct
křídlových gotických oltářů s tabulovými malbami patří k světovým unikátům.
Pozornost si zaslouží i náměstí lemované měšťanskými domy gotického a
renesančního původu a městská radnice ze začátku 16. století. Gotické
opevnění je nejzachovalejším městským hradebním systémem celé evropy. Roku
2000 bylo historické jádro města spolu se zachovalým komplexem židovské
synagogy a obřadních lázní zapsané do seznam světového dědictví UNESCO.
Uprostřed mincovního pole lícní strany je zobrazen detail fasády městské
radnice s renesančním arkýřem. Vlevo od fasády je státní znak, pod nímž je
uvedena nominální hodnota mince 5000 Sk. Název státu SLOVENSKÁ REPUBLIKA a
letopočet 2004 tvoří opis od levého k spodnímu okraji mince. V horní části
fasády radnice jsou u římsy zakomponovány iniciály autora výtvarného návrhu
Ing. Milana Virčíka a značka Polské státní mincovny, která tuto minci razila.
Na rubové straně je v perspektivě pohled na kostel sv. Egídia, doplněný
detailem z pozdně gotického oltáře Ukřižování s plastikou biblického proroka
Zachariáše. Název SVETOVÉ DEDIČSTVO UNESCO tvoří opis od levého k spodnímu
okraji mince a pod kostelem je uvedený název města BARDEJOV.
V roce 1972 přijala generální konference UNESCO
Dohodu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, jehož cílem je
zachování jedinečných a pro celé lidstvo mimořádně významných hodnot
kulturního a přírodního dědictví pro budoucnost. Na základě dohody se do
Seznamu světového dědictví zapisují ty lokality a objekty, které splňují
stanovené kritéria a jsou zároveň autentické. V současnosti je v seznamu
zapsáno 754 lokalit ze 129 států. Mezi nimi figuruje i pět slovenských
lokalit. V roce 1993 byly zapsané první tři: Banská Štiavnica a technické
památky okolí, Spišský hrad a kulturní památky okolí a Rezervace lidové
architektury ve Vlkolínci. K nim přibyla v roce 1995 přírodní lokalita
Jeskyně Slovenského a Aggtelekského krasu a v roce 2000 městská památková
rezervace Bardejov. Všechny tyto lokality ilustrují bohaté rozčlenění
slovenské země a její nedílné součásti kulturního dědictví.
Nejreprezentativnějšími zachovanými památkami se na Slovensku mohou doposud
pyšnit hlavně někdejší hospodářská a kulturní centra – svobodná královská
města, jejichž prosperita se odrážela v architektuře. Mezi tyto historické
jádra patří dnes i metropole horního Šariše – Bardejov. Dodnes jsou v něm
zachované základní atributy svobodného královského města a významného
nadregionálního trhového centra. Sídliště, ležící na zemské cestě z Uherka
do Polska s názvem Barduojev, se zmiňuje v záznamech ipatijevského kronikáře
z roku 1241. V roce 1320 dostali němečtí hosté – kolonisté ze Slezska, kteří
se tu usadili od panovníka městská privilegia. Statut svobodného královského
města získali měšťané v roce 1376. Už tehdy byl Bardejov opevněný a jeho
centrum tvořilo rozsáhlé obdélníkové trhové náměstí, lemované měšťanskými
domy. Jejich nejstarší části pochází z hospodářsky příznivého období 15.
století. Už tehdy mělo město 500 domů, které po pozdějších úpravách a
přestavbách dodnes reprezentují rozvinutou měšťanskou kulturu, vytvořenou
mnohonárodnostním etnikem. Hlavním zdrojem prosperity Bardejova byly řemesla
a královskými privilegii podporován obchod, hlavně výroba a prodej plátna.
Severní stranu říčními oblázky dlážděného náměstí uzavírá monumentální farský
kostel sv. Egídia. Chrám přestavěli v první polovině 15. století na trojlodí
zaklenuté vyspělou síťovou klenbou. Z tohoto období pochází i pozoruhodné
kamenné gotické pastofórium vytvořené stavitelem chrámu mistrem Štefanem
z Košic. Základní charakter chrámu nezměnili ani jeho romantizující úpravy
z poslední čtvrtiny 19. století, vyvolané ambicí dostavět zemětřesením
zničenou věž a vrátit mu monumentální podobu. Z období následných
reorganizačních úprav pochází ukončení dnešní mohutné věže. Magnetem pro
návštěvníky je výjimečně dobře zachovaný mobiliář, kterému dominuje 11
pozdně gotických křídlových oltářů.
Druhou dominantou náměstí je robustní bloková stavba městské radnice, symbol
samostatnosti měšťanů. Tato architektura patří k čítankovým příkladům
postupného a pomalého pronikání nového, raně renesančního stylu do celkově
ještě pozdně gotického výrazu stavby. S budováním jejího přízemí začal mistr
Alexandr v roce 1505. Kamenné šambrány oken, portálů, jako i výtvarně
přitažlivý arkýř se vstupem na poschodí z východní strany vytvořil v duchu
rodící se renesance v roce 1507 mistr Alexius. Ukončení radnice – korunní
římsu s polychromovanými plastikami, vysokým štítem mohutné sedlové střechy
a zaklenutého arkýře – zhotovil v pozdně gotickém duchu mistr Jan z Prešova.
Nástěnné malby v interiérech radnice jsou z dílny domácích mistrů. Množství
zajímavých dobových výtvarných i řemeslných detailů interiérů tvoří součást
expozice Hornošarišského muzea.
Zachovaný urbanistický celek středověkého Bardejova se z roku 1950 zařadil
mezi první památkové rezervace městského typu a tvoří významnou součást
památkového fondu Slovenska.
Další soutěžní návrhy. Nerealizované sádrové modely :
III. cena - akad. soch. Michal Gavula
Na lícní straně je detail pozdně gotické klenby a panorama
města s řadovou zástavbou typických měšťanských domů a dominantní
radnicí. Na rubu je uprostřed detailu gotické klenby umístěn kostel sv.
Egídia.
III. cena - Mgr. art. Patrik Kovačovský
Čistý a vyvážený návrh s netradičně pojatým středovým
kompozičním řešením rubu i líce. Na lícní straně je v gotické rozetě
umístěn státní znak SR a nominální hodnota mince, na rubu detail štítu
radnice s městským erbem.
Prameny :
Národná banka slovenska.