ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Howard Carter zemřel před 70ti lety
Howard Carter, slavný britský archeolog, objevitel Tutanchamonovy hrobky zemřel před 70ti lety.
Egypt -
V roce 1922 Carter učinil jeden z nejúžasnějších objevů v celé historii archeologie. Pod obrovskými nánosy kamení a šotoliny objevil v Údolí králů v Luxoru zavalené schodiště, na jehož konci nalezl ještě královskou pečetí zaplombovaný vchod do Tutanchamonovy hrobky. Ačkoliv se jednalo o poměrně malou hrobku, vydala neslýchané bohatství a Carter se tak nezapomenutelně zapsal do dějin egyptologie.
Tutanchamonova hrobka ukrývala více než 3 500 předmětů. Alabastrové vázy ve tvaru lotosu a poupat, olejové lampy, mnoho jemně tepaných a zdobených truhel, tisíce zlatých růžiček vyšitých do oblečení, nosítka s hlavou lva, krávy, hrocha a krokodýla, židle a křesla, faraonův trůn, toulce, luky a šípy, kultovní oblečení z leopardí kůže, žezlo z masivního zlata, množství šperkovnic vykládaných alabastrem, slonovinou, či ebenovým dřevem, velké sochy potažené zlatou fólií, více než tři stovky zbraní, řada modelů lodí, několik lehátek, nesčetné množství šperků zhotovených z nejvzácnějších materiálů, zlaté sošky, rozmontované slavnostní a válečné vozy.
Jen inventarizace nalezených předmětů trvala Carterovi osm let. Celý nalezený poklad zaplňuje v Egyptském muzeu v Káhiře celkem 12 místností.
Carter si objevením hrobky faraona Tutanchamona splnil svůj sen.
Howard Carter zemřel před 70ti lety. Jeho památku dnes připomíná nová stříbrná mince se saharským pískem.
ZAJÍMAVÉ RAŽBY z Aukce 11, Macho & Chlapovič
11. aukce společnosti Macho & Chlapovič přinesla tradičně mnoho zajímavých kousků.
Proběhla ve dnech 14.-15. listopadu, takže výsledky jsme bohužel do doby uzávěrky doložit nemohli. Přinášíme tedy alespoň náhled zajímavých položek.
Mincovna Praha
Ražba českých dukátů v období vlády Ferdinanda I. představuje jednu z nejzajímavějších kapitol české raně novověké numismatiky. České země chudé na zdroje přírodního zlata neposkytovaly panovníkovi dostatek suroviny pro výrobu zlatých mincí. V zemi naopak bohaté na zdroje stříbra představovala proto ražba dukátů pouze doplňkový zdroj panovníkových příjmů. Přestože v Kutné Hoře fungovala velmi výkonná a dobře vybavená mincovna, zlaté dukáty byly již za Jagellonců raženy výhradně v Praze. Objem ražby byl přitom tak malý, že prameny vůbec nezmiňují existenci pražské mincovny. Patrně se tak dělo v některé z pražských zlatnických dílen. Tato praxe se udržela i za vlády Ferdinanda I.. Teprve v roce 1539 byla v Praze zřízena mincovna, do které byla nečetná ražba dukátů přenesena. Ta však neměla dlouhého trvání – již v roce 1547 byla pro neuspokojující hospodářské výsledky mincovna zrušena. A s ní pravděpodobně ustala i ražba dukátů. Alespoň písemné prameny o ražbě zlata až do počátku šedesátých let 16.století zcela mlčí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.