Medaile Barack Obama bude z ryzího zlata a stříbra.
Nová česká medaile vydaná u příležitosti návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze bude ražená z ryzího zlata a k dostání bude i ve skromnějším provedení z ryzího stříbra.
Praha -
Ražbu medailí připravuje Česká mincovna v Jablonci n. Nisou. České veřejnosti bude představena během návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze dne 4.dubna 2009.
Zlatá medaile bude mít hmotnost jedné troyské unce, t.j. přibližně 31.1 gramu. Bude ražena z nejčistšího zlata ryzosti 999.9/1000. Tzn. že z 1000 dílů medaile je 999.9 z čistého zlata. Průměr medaile bude 37 mm. Medaile bude vydána v omezeném nákladu 500 ks.
Předpokládaná cena se bude pohybovat okolo 30.000 Kč.
Stříbrná medaile bude mít stejnou hmotnost (1 Oz). Bude ražena z nejčistšího stříbra ryzosti 99.9/100. Tzn. že z 100 dílů medaile je 99.9 z čistého stříbra. Průměr medaile bude 37 mm. Medaile bude vydána v omezeném nákladu 500 ks. Předpokládaná cena se bude pohybovat okolo 1.200 Kč.
Medaile budou raženy v provedení špičkové kvality, tzv. proof kdy je mincovní plocha medailí opakovaně leštěna až k dosažení zrcadlového lesku a reliéf medaile je matován.
Na licní straně medaile bude portrét Baracka Obamy. Rub medaile bude ztvárňovat panorama Pražského hradu a Bílého domu, které jsou sídly prezidentů České Republiky a Spojených států amerických.
Obě medaile jsou označeny značkou českého puncovního úřadu a vydává se k nim certifikát.
O obě medaile se předpokládá velký zájem. Vzhledem k nízkému nákladu a očekávané publicitě je pravděpodobné že budou vyprodány krátce po svém vydání. Zájemci z řad sběratelů a investorů si jej ale mohou rezervovat již nyní přes internet, na adresách :
Jak se dělá mincovna (2) Jak vznikla myšlenka založit mincovnu
Než se dostanu na samotnou podstatu problému, musím se vrátit ve svých vzpomínkách do roku 1992, kdy bylo jasné, že se Československo (ČSR) rozpadne, daleko zpět do vysokoškolských let.
Jedná se o období mezi roky 1966 až 1971, kdy jsem v Praze studoval na VŠE. Do té doby jsem byl přesvědčen, že ČSR je moje milovaná republika, která nemá žádné vnitřní problémy.
Tak jsem se tomu učil ve škole a slyšel všude kolem sebe. A Slováci jsou naši bratři. Že tomu tak nebude navždy, to jsem pochopil, až když jsme občas jako studenti v Praze flámovali se svými slovenskými spolužáky. Najednou jsem nechápal, že v povznesené náladě a bez zábran Slováci velebí období Slovenského štátu a vykřikují hesla, kterým jsem vůbec nerozuměl. Svůj vztah ke slovenským spolužákům jsem nezměnil, ale bylo mi jasné, že není něco tak, jak jsem si do té doby myslel. Doba po roce 1968 mi pak potvrdila, že v Čechách je to trochu jiné než na Slovensku. Vůbec mi nešlo do hlavy, proč existuje tolik odlišností
ve státoprávním uspořádání mezi oběma částmi jedné republiky. Když přišel listopad 1989, to už jsem měl mnoho životních zkušeností a bylo mi jasné, že Československo se nemůže pohromadě dlouho udržet. Znova jsem si vybavil nacionalistické řeči svých bývalých spolužáků. Pozorně jsem sledoval odlišné vystupování českých a slovenských polistopadových politiků a bylo zřejmé, jak to s celistvostí republiky myslí vážně.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012.
