Při příležitosti
50. výročí invaze spojenců v Normandii vydává Česká národní
banka do oběhu dnem 1.června 1994 stříbrnou pamětní minci v hodnotě
200 Kč. Mince se vydává při zachování stejného obrazu ve dvojím
provedení ražby.V klasickém běžném a ve zvláštním špičkovém
provedení tzv. proof pro náročné sběratele numismatiky. Ta se od běžné
liší povrchovou úpravou, hranou i sílou (tloušťkou) mince. Zatímco u běžné
kvality je mincovní pole a reliéf leštěn stejně, u mincí proof je
mincovní pole vyleštěno do vysokého lesku a reliéf matován. U běžné
mince je hrana vroubkovaná, u proof je hladká. Síla mince u běžné
kvality je 1,95 mm, u proof 1,91 mm.
Mince v běžném i proofovém provedení jsou raženy ze stejné slitiny
obsahující 900 dílů stříbra a l00 dílů mědi.Hrubá hmotnost mincí je
13 g, průměr 31 mm. Obdobně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto
povoleny odchylky nahoru i dolu u obou provedení stejně. V hmotnosti to je
0,13 g, v průměru 0,1 mm, v síle čili tloušťce 0,15 mm a v obsahu stříbra
0,5 %.
Dominantou lícní strany mince je velký státní znak České republiky ve
šrafovaném klínu, mírně posunutý vpravo. Nominální hodnota mince 200 Kč
je taktéž umístěna na klínu ve dvou řádcích vlevo od státního znaku.
Označení republiky tvoří nápis umístěný v dolní části mince. V řádku
pod ním je uveden letopočet ražby "1994". Značka mincovny, připomínající
trojlístek, je pod číslem "1" letopočtu. Na rubové straně je
na šifrovaném klínu zobrazena útočná formace Spitfirů označených
invazními pruhy. V dolní části mince je umístěn ve třech řádcích
nápis "D-DAY", "NORMANDIE" a letopočet
"6.6.1944". Autorkou návrhu je akademická sochařka Jarmila Truhlíková-Spěváková,
její značka "JTS" se nachází pod druhou šestkou.Ražbu provedla
britská královská mincovna ROYAL MINT ve Welsu v městě Llantrisant.
Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta, světlemodré
barvy, pohlednicového formátu. Mince je stříbrně vyobrazena s plastickým
reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině
a angličtině. Pro běžné i proofové mince je samostatná karta.
50. výročí vylodění spojenců v Normandii
Přelom let 1993 a 1994 patřil k vrcholům dosavadní
mincovní tvorby Jarmily Truhlíkové – Spěvákové. Dvě po sobě realizované
pamětní mince o něčem svědčí. Cesta návrhu Jarmily Truhlíkové – Spěvákové
na pamětní minci k 50. výročí vylodění spojenců v Normandii k realizaci
nebyla však jednoduchá.
Při prvním zasedání komise dne
21. prosince 1993 byly z 35 předložených návrhů vybrány čtyři pro
pokračování v užší soutěži. Byl to už zmíněný návrh J. Truhlíkové –
Spěvákové, návrh pánů Charváta a Lubase z Jablonce, návrhy Jaroslava
Bejvla a dalšího z letitých matadorů mincovních soutěží, akademického
sochaře Jiřího Vaněčka. Komise měla ke všem návrhům připomínky a
doporučila autorům jejich dílčí úpravy.
Užší soutěž
byla vyhodnocena dne 8. února 1994, čtyři měsíce před slavným datem. V ní
dostal přednost před ostatními návrh Jarmily Truhlíkové – Spěvákové
především pro větší myšlenkovou bohatost a několik výborných výtvarnických
nápadů (např. invazní pruhy na křídlech, písmeno „O“ v textu jako kokarda
z trupu a křídel spojeneckých letadel, klín symbolizující státní vlajku,
směr útoku letadel aj.).
Návrh byl z předložených
návrhů hodnocen jako myšlenkově i technicky nejpropracovanější a současně
svou dynamikou nejlépe vystihující charakter oslavované události. Ostatní
návrhy byly hodnoceny jako méně srozumitelné (návrhy p. Bejvla a p.
Věnečka), nebo vyžadovaly ještě další úpravy (návrh pánů Charváta a Lubase).
Zajímavé je, že ani rozhodování komise v užší soutěži nebylo jednoznačné a
, že zcela výjimečně bylo nutno přistoupit ke hlasování. Při rovnosti hlasů
pro návrhy pánů Charváta a Lubase a akademické sochařky Jarmily Truhlíkové
– Spěvákové rozhodoval zcela netradičně hlas předsedy komise, a to ve
prospěch autorky vzhledem k již zmíněné větší nápaditosti a myšlenkové
bohatosti jí předloženého návrhu.
Velmi pozoruhodná
byla sama o sobě již skutečnost, že se k 50. Výročí vylodění spojenců
v Normandii vydávala česká pamětní mince. V době totality byl význam
invaze bagatelizován, neboť nic nesmělo narušovat mýtus o „Sovětské armádě
– osvoboditelce“ a zmínky o československých vojácích v Anglii se
považovaly za málem vlastizrádné. Legenda o historicky nejvýznamnější
kombinované operaci II. světové války, která po předcházejících operacích
obdobného charakteru v Africe, na Sicilii a na Apeninském poloostrově byla
prubířským kamenem kvalit spojeneckých armád, však přežívala. Svědčí o tom
i velké množství návrhů, kterými byla soutěž odeslána.
Většina návrhů se orientovala na zobrazení vzdušných operací, neboť
československá 310. Stíhací peruť se přímo podílela na zabezpečení
osvobozovaného území Francie ze vzduchu. Pozemní složky československých
jednotek v Anglii se zúčastnily operací až v pozdější fázi bojů o západní
Evropu u města Dankerque.
Jak už bylo zmíněno, pamětní
stříbrné mince k tomuto výročí byly raženy britskou Royal Mint ve velšském
Llantrisantu s nepříliš velkým úspěchem. Vzhledem k tom, že téměř třetinu
mincí v běžné kvalitě bylo nutno vyřídit a vrátit výrobci, patří tyto
mince mezi sběrateli ke vzácnějším. Výsledek ražby naznačil, že další
spolupráce s britskou mincovnou nebude příliš pravděpodobná. Mince byly
vydány do oběhu dne 1. 6. 1994.