ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Kdo byl Andragorás? Záhadní vydavatelé antických mincí
Kouzlo a tajemství řecké klasické numismatiky spočívá v různorodosti mincovních motivů, nominálů i vydavatelů. V období helénismu jsou emise měst či městských států doplněny nominály panovníků.
Zatímco klasické řecké antické mince doslova plýtvají obrazovými náměty, postavy bohů se střídají s totemovými zvířaty či božskými atributy, helénistické mince vykazují značnou námětovou rigiditu. Lícní stranu charakterizuje většinou portrét zprava (buď vydavatele, jeho předka nebo některého z bohů), rubní strana je vyhrazena pro božstvo a nápisy identifikující vydavatele.
Obecně proto platí, že rámcové určení helénistických mincí k jednotlivým vydavatelským domům či oblastem je jednoduší než v případě mincí klasických. Jejich přesné přiřazení konkrétnímu panovníkovi či dokonce lokalizování místa jejich vzniku je však mnohdy nesmírně obtížné. Situaci ztěžuje skutečnost, že následník často vydával mince s portrétem zemřelého předchůdce či zakladatele dynastie (Seleukovci, Ptolemaiovci), nebo s portréty svého dobrodince a podporovatele (např. nejkrásnější portréty Seleuka I. se dochovaly na ražbách pergamského vládce Filetaira).
Neméně potíží způsobuje opakování několika dynastických jmen v jednom rodě, (Antiochos, Seleukos, Alexandros, Apollodotos, Diodotos), extrémní případ je pak jméno Ptolemaios, které lze přečíst na všech egyptských epigrafických ražbách.
Samostatnou kapitolu a mnohdy badatelský oříšek představují ražby ve stylu emisí Alexandra Velikého. Jeho mince z drahých kovů byly napodobovány téměř sto padesát let po jeho smrti v mincovnách od Makedonie až po města v Malé Asii a Palestině. Rozhodnutí, zda mince vznikla za života velkého krále, je bez specializované literatury nemožné a mnohdy i přesto sporné. Stejně tak rozlišování mincoven pomocí mincovních značek je velmi diskutabilní.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
Erotika v numismatice Repliky starověkých spintrií
Podnícen kolegy z numism. branže, kteří si všimli nesrovnalosti v článku p. Oraiopoulose v Numismatika Chronika z Athén týkajícím se erotických žetonů antického Říma, chci sdělit pár informací týkajících se mých replik těchto žetonů.
Podnícen kolegy z numismatické branže, kteří si všimli určitých nesrovnalosti v článku p. Oraiopoulose v Numismatika Chronika z Athén týkajícím se erotických žetonů antického Říma, chci sdělit pár informací týkajících se mých replik těchto žetonů – spintrií.
Mnou vyrobené kopie byly autorem článku považovány za originály, byť jsou zhotovené z jiného materiálu než jejich starověké předlohy a navíc signovány. Jeden typ mé signatury, kombinace písmen P a S – možno číst i jako SP, byl mylně považován autorem článku za zkratku latinského slova spintriae, což znamenalo prodejného muže – prostituta a dalo později název těmto výjimečným žetonům.
Zabývám se již od dětství zhotovováním replik historických mincí. Před několika lety mě inspirovaly spintrie k myšlence popularizace antických mincí skrze možnost zájmu širší veřejnosti o tyto poutavé antické žetony. Jak bylo zamýšleno, tak se stalo a repliky římských spintrií jsou poměrně četně prodávané položky v porovnání s kopiemi řeckých a římských mincí ze stránek antiquanova.com. Dále jsou pro mne rytiny spintrií příležitostí, kdy se mohu výtvarně víc realizovat na volnějších figurálních námětech.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011
