Největší evropská zlatá mince váží 30 Kg
Mince Vídeňský filharmonik se zapsal do Guinnessovy knihy rekordů jako největší zlatá mince na světě.
Mince Vídeňský filharmonik se zapsal do Guinnessovy knihy rekordů jako největší zlatá mince na světě.
Aby dosáhl světového prvenství váží tento rekordman neuvěřitelných 1000 troyských uncí. To je něco přes 31 Kilogramů !!! Ryzost této mince je přitom stejná jako u "malých" mincí vážících 1Oz. Z 1000 dílů jeho váhy je 999.9 dílů čistého zlata. Těchto obřích mincí, které mají v průměru přes 37 centimetrů bylo vyrobeno pouze 15 kusů. Každá z nich má nominální hodnotu 100.000 Euro. Na výrobu jedné mince bylo zapotřebí 2,5 zlatých cihel.
Dodnes se jedná o největší evropskou minci z ryzího zlata.
HOLDOVÁNÍ HABSBURKŮ (2) v provinciích Rakouského Nizozemí v 18. století (Karel VI. – Josef II.)
na stránkách časopisu M&B číslo 4/2016 jsme se seznámili s historickými událostmi a holdovacími ražbami habsburských panovníků vládnoucích v Rakouském nizozemí, konkrétně ve městech Bruggy, Gent a v provincii henegavsko.
Titulní strana tohoto čísla pak přinesla prostřednictvím fota reversu jedné z holdovacích medailí města Ypry upoutávku na právě předkládanou závěrečnou část mého pojednání, které přináší přehled dalších zajímavých pamětních ražeb připomínajících, jak v průběhu 18. století další provincie a města v Rakouském nizozemí vzdávala hold habsburským panovníkům.
Holdování města Kortrijk (nizozemsky Kortrijk, západovlámsky Kortryk, francouzsky Courtrai dříve také Cortrick)
Kortrijk je město situované na pravém břehu řeky Leie (francouzsky Lys) v blízkosti belgicko-francouzské hranice. Existoval již ve starověku jako galo-římská osada nazývaná Cortoriacum nacházející se v oblasti zvané Gallia Belgica. Ve středověku bylo středisko ležící na křižovatce důležitých obchodních cest opevněno a obdrželo městská práva (1189). O dvě sta let později byla ve městě vybudována citadela. Od 14. do 16. století zažilo město období hospodářského rozkvětu spojené s rozvojem textilního průmyslu jako středisko flanderské výroby látek. V průběhu 17. století, během válek mezi Francií a Španělskem, byl Kortrijk často obléhán a několikrát dobyt. Utrechtskou mírovou smlouvou z roku 17131 se město stalo součástí Rakouského Nizozemí. Kortrijk byl více než padesát let důležitou pohraniční pevností, ale v polovině 18. století ztratil svůj význam jako strategická pevnost a tak byly hradby zbourány.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
