TAIWAN
Notafilické poznámky
Tchaj-wan (též Formosa, 臺灣; 台湾, hanyu pinyin Táiwān [ dále v textu Taiwan] , tongyong pinyin Táiwan, Wade-Giles T‘ai-wan, tchajwansky Tâi-oân) je ostrov v jihovýchodní Asii, jenž je spolu s několika dalšími menšími ostrovy součástí Čínské republiky.
Čínská republika, mezinárodně nazývaná jako Republic of China (Taiwan), s mezinárodním kódem ROC je stát všeobecně známý po roce 1949 pod názvem Tchaj-wan. Většina území ostrova tvoří spolu s Peskadorskými ostrovy čínskou provincii Tchaj-wan. Název dle některých historiků je odvozen od pojmenování oblasti dnešního Tchaj-nanu domorodým kmenem Siraya. Fonetický přepis se postupně začal používat pro pojmenování celého ostrova. Portugalci, kteří Tchaj-wan objevili, mu dali jméno Ilha Formosa, což v překladu znamená Krásný ostrov; toto označení se částečně udrželo dodnes.
Na území ostrova Taiwan je měnový monetární systém tzv. tchajwanského dolaru, respektive oficiálním názvem nového tchajwanského dolaru (新臺幣 nebo 新台幣).Podle ISO 4217 je zkratkou měny TWD, která se však mění v široké míře v používaný symbol NT$. Měna je vydávána jednak centrální bankou Čínské republiky (Peoples Bank of China), ale také tchajwanskou bankou (Bank of Taiwan).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
Poslední panovník domácího rodu Portrétování Jiřího z Poděbrad
S výkladem osobnosti Jiřího z Poděbrad (1420–1471) už dnes nemáme větší potíže. Jeho
portrét vytvořený historiky je vcelku stabilní a nevedou se o něm nějaké zásadní spory.
Laičtí zájemci o národní dějiny si možná víc než odborná hodnocení, pamatují ze školních
chodeb reprodukci Alšova obrazu setkání Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad. V širokém
povědomí také uvázlo Jiráskovo slovní spojení „Husitský král“, což byl titul spisovatelova
posledního nedokončeného románu.
Obě zmíněné umělecké reflexe sice těží ze stejných zdrojů jako vědecká poznání historiků, ale používají jiné postupy a tak dospívají k poněkud odlišným výsledkům. Malířsky vytříbený Alšův obraz výtvarnými prostředky glorifikuje našeho krále v kontrastu s temnou figurou proradného Matyáše. Historické realitě je ale bližší názor, že v oné scéně, vedoucí k propuštění uherského krále i s jeho obklíčeným vojskem, se Jiří z Poděbrad dopustil jedné ze svých nemnoha velkých taktických chyb. Podobně název Jiráskova románu vyvolává jednoznačný a proto také mylný dojem. Jiří z Poděbrad opravdu nebyl husitský král, pokud bychom ho chtěli chápat jako následovníka velkých postav husitského hnutí, jako byl třeba Jan Žižka. Jiří byl od počátku pevně spojen s českou aristokracií, ze které pocházel, nikoli s nějakým lidovým revolučním hnutím.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
