MISTŘI PADĚLATELÉ (4) Robert Ready a Constantin Christodoulos
Vynález galvanoplastiky přispěl k masovému rozšíření kopií a replik.
Touhy sběratelů po vzácných kusech využilo Britské muzeum, které si najalo Roberta Readyho, aby kopíroval unikáty z jeho sbírek. nezaháleli ani padělatelé. Tardani razil kopie italských mincí, Farrigault zdiskreditoval merovejské ražby a christodoulos dokázal oklamat zkušené sběratele a archeology.
Rozvoj zájmu o moderní mince s sebou v druhé polovině 19. století přinesl rozšíření novoražeb. Movití sběratelé z řad aristokracie si v letech 1762–1890 mohli od ruských mincoven objednat novoražby historických mincí ražené originálními razidly, tzv. „novoděly“ a novoražbou je i „král mincí USA“, dolar z roku 1804. V 70. letech 19. století pak zaměstnanci mincovny ve Filadelfii čile obchodovali s uměle vytvářenými sběratelskými raritami. Kromě „oficiálních“ vznikalo i velké množství soukromých novoražeb, často na zákazku samotných sběratelů. S použitými razidly se čile obchodovalo a v 80. letech tak mohl William Joseph Taylor vyrazit oblíbené britské 2pence z roku 1797, známé jako „cartwheel“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
Slovenská koruna Stručná historie jedné měny
Připomínáme-li si 20 let od vzniku české měny, nelze nevzpomenout také její stejně starou sestru – slovenskou korunu. Ta stejně jako česká měna vznikla k 1. lednu 1993 jako nástupce československé koruny na území nově vzniklé SR.
Připomínáme-li si 20 let od vzniku české měny, nelze nevzpomenout také její stejně starou sestru – slovenskou korunu. Ta stejně jako česká měna vznikla k 1. lednu 1993 jako nástupce československé koruny na území nově vzniklé Slovenské republiky. Okolnostmi, které předcházely vzniku dvou samostatných měn, jsme se krátce zabývali v předchozím článku, proto si blíže přibližme jen události po roce 1992, tedy roku, kdy se politické reprezentace obou nástupnických zemí rozhodly ukončit soužití ve společném státě.
O zavedení slovenské měny se poprvé začalo diskutovat po přijetí Deklarace o svrchovanosti Slovenské republiky ze 17. července 1992. V té se Slovenská národní rada de facto vyslovila pro osamostatnění Slovenska od zbytku republiky a vzniku vlastního suverénního státu. Je však nutno připomenout, že se v žádném případě nejednalo o blesk z čistého nebe, nýbrž
o vyústění téměř dvouletého sporu o podobě federace1. Jejím přijetím však nastal už jen nezvratný proces vedoucí k rozpadu Československa. Václav Havel v reakci na toto usnesení ještě téhož dne oznámil odstoupení z funkce prezidenta a mezi politickými reprezentacemi začala jednání o rozdělení federace. Ústavní zákon o zániku Československa nakonec Federální shromáždění 25. listopadu schválilo a definitivně tak sečetlo dny společného státu Čechů a Slováků.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
