Medaile s prvky Řádu TGM
V roce 70. výročí úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka vydala společnost Zlaté mince – Numismatika luxusní číslovanou zlatou medaili. Předlohu pro tuto pamětní ražbu vypracoval akademický sochař Vladimír Oppl.
V roce sedmdesátého výročí úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka vydala společnost Zlaté mince – Numismatika luxusní číslovanou zlatou medaili. Předlohu pro tuto pamětní ražbu vypracoval akademický sochař Vladimír Oppl.
Za první československé republiky velebený, za socialismu přehlížený, nyní opět v kurzu. I navzdory politickým zvratům neupadl první československý prezident nikdy zcela v zapomnění, po Sametové revoluci pak začaly znovu přibývat numizmatické tituly, které jeho odkaz připomínají.
K velmi působiv ým novodobým ražbám s Masarykov ým motivem patří pamětní medaile, kterou v roce 2007 v ydala společnost Zlaté mince – Numismatika. Emise je vyvedena ze zlata o čistotě 999/1000. „Každá z těchto luxusních medailí je vybavena unikátním pořadovým číslem,“
informoval Jaroslav Tomanec ze společnosti Zlaté mince – Numismatika. Připomněl, že mezi sběrateli kolují také prakticky totožné ražby z v ysokojakostního stříbra. Obě provedení mají hmotnost jedné trojské unce, tedy 31,1 g a stejný je i jejich průměr 37 milimetrů. Rozdílnost kovů se tedy projevila až v síle medailí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
Heraldika na mincích a medailích (3) Ve znamení kříže
Dotyk středověké heraldiky je neúplný, pokud zahrnuje jen znaky zemské, rodové a městské.
Dotyk středověké heraldiky je neúplný, pokud zahrnuje jen znaky zemské, rodové a městské. Čtenáři předchozích dvou dílů našeho vyprávění chybí heraldika církevní. Abychom se s ní aspoň letmo seznámili, musíme se vrátit až k okamžiku, který předcházel první křížové výpravě.
Svah při okraji francouzského města Clermont byl plný vzrušeně gestikulujících lidí. Z davu se opakovaně ozývalo volání „Deus le volt“ (Bůh tomu chce) a nad hlavami zástupů se tu a tam objevovaly dokonce tasené meče. Papež Urban II., který právě ukončil svou plamennou řeč ke shromážděným, sledoval s mírným překvapením účinek svého proslovu. Nemohl tušit, že právě dalekosáhle zasáhl do vývoje dějin středověku.
27. 11. 1095 v Clermontu končilo zasedání církevního koncilu a témata, o kterých se jednalo, většinou nebyla v ničem převratná. Na závěr koncilu papež vyzval všechny západoevropské křesťany nejen k zajištění bezpečnosti poutníků, ale i k osvobození svatých míst z rukou nevěřících. Podobné výzvy zazněly už předtím, ale tentokrát byla odezva neobvykle silná a spontánní. Místo obvyklých nikam nevedoucích akademických debat začala rovnou vznikat armáda. K těm prvním, kteří se chápali zbraní už na shromáždění v Clermontu, se začaly připojovat tisíce dalších po celé Evropě. Lidi všech stavů spojovala nesourodá směs motivací. Naděje na odpuštění hříchů vedle snahy utéct z nesnesitelných životních podmínek, ideály osvobození Božího hrobu vedle touhy získat kořist kdesi na východě. Všechny však sjednocoval kříž, který si malovali nebo přišívali na oděvy.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU