Bitva u Lipska se stala největším střetem napoleonských válek. Zapojilo se do ní na půl milionu vojáků různých národností a právem proto bývá označovaná jako Bitva národů. Historickou událost připomíná stříbrná a zlatá ražba Pražské mincovny. Na rubové straně je zobrazen velitel vítězných koaličních sil Karel Filip Schwarzenberg, zakladatel orlické větve rodu Schwarzenbergů. Patronem ražby se stal Karel Schwarzenberg, který patří do stejné rodové linie. Sádrovou předlohu pro ražbu vytvořil akademický malíř Karel Zeman.

Slavnostní prezentace ražby, upomínající na bitvu u Lipska, se uskutečnila v prodejní galerii Pražské mincovny u Prašné Brány v Praze. Karel Schwarzenberg na místo úterní ceremonie dorazil v několikaminutovém předstihu, snad aby stihl prohlídku dalších vzácných vystavených exponátů. Zajímal se především o tituly tematicky spojené s českou historií, jeho pozornost ale zaujala také měděná medaile, kterou Pražská mincovna razí na podporu obnovy vyhořelého Libušína. „Na obnovu této památky rád přispěji,“ pronesl Schwarzenberg a jeden z těchto medailonů si hned zakoupil.

Pak už došlo na slavnostní odhalení pamětní ražby nazvané Bitva národů u Lipska. Její rubové straně dominuje portrét Schwarzenbergova předka polního maršála Karla Filipa I. Ten u Lipska velel spojeným silám Rakouska, Pruska, Ruska a Švédska o síle 330 tisíc mužů.

Atmosféru Bitvy národů evokuje výjev z lícní strany: v akci jsou francouzští Napoleonovi kanonýři. Rozstřelené slunce pak symbolizuje nejen porážku Napoleona, ale rozpad celého jeho impéria.

„K medailím mám blízký vztah již od dětství. Vděčím za to svému otci, který byl i zakladatelem spolku přátel drobné plastiky,“ svěřil se Karel Schwarzenberg. Vůbec poprvé si také mohl prohlédnout sádrové modely, které vytvořil akademický sochař Karel Zeman, a podle nichž Pražská mincovna medaili vyrazila. Místopředsedkyně představenstva Pražské mincovny Ludmila Trtíková pak Schwarzenberga potěšila dárkem, kterým byly právě unikátní Zemanovy předlohy.

Titul Bitva národů u Lipska je součástí cyklu Kalendárium, který mapuje osobnosti a události české, evropské i světové historie. Pražská mincovna medaili razí do čistého stříbra s povrchovou úpravou proof a patina. Existuje také verze z ryzího zlata v provedeních proof a mincovní kvalita (standard). Podrobnější informace o ražbě uvádějí stránky distributora Zlatemince.cz. Do tamního vyhledávacího řádku stačí zadat heslo – bitva u Lipska.

Bitva národů u Lipska se odehrála 16. až 19. října 1813. Proti armádě francouzského císaře Napoleona se postavila početně silnější vojska koalice Rakouska, Ruska, Pruska a Švédska. K nejprudšímu střetu došlo 18. října, kdy po mohutném náporu koaličních armád, který vyústil v intenzivní devítihodinový boj, Napoleon poznal bezvýchodnost situace a zahájil ústup. Stovky jeho vojáků pak zahynuly při snaze překonat rozvodněnou řeku Elster, poněvadž francouzští ženisté předčasně zničili ústupové mosty. Po neúspěšném tažení do Ruska, kdy Napoleon přišel téměř o celou armádu, předznamenala bitva u Lipska konec první neomezené diktátorovy vlády. Koaliční vojska vstoupila na území Francie a brzy obsadila Paříž, Napoleon následně abdikoval a byl poslán do vyhnanství na ostrov Elba. Počet zraněných a zabitých u Lipska na obou stranách překročil sto tisíc mužů.

- Další křty medailí