AKTUALIZUJTE STRÁNKU: Stiskem kláves F5 obnovíte plný obsah této stránky.
Zlato Aukce

Aukce #04373 - 200 Kč Jiří Melantrich z Aventina Proof

AUKCE

Číslo aukce: #  04373  
Zahájení aukce: 27.10.2014  
Aukce končí:
 
10.11.2014
 
 
Vyvolávací cena: 450,00 Kč  
Dosažená cena: 460,00 Kč
(Nick27962)

 
Cílová cena (kup teď): 800,00 Kč  
Minimální příhoz : 1,00 Kč  
Minimální nabídka : 461,00 Kč  
Příhozů: 8  
TATO AUKCE JE UKONČENA!



POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autor: Jan Smrž
Ražba: Česká mincovna a.s.
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 31 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 925/1000 Ag 75/1000 Cu
hrana proof: hladká, s vlysem ““ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,925 * 13 g *““
hrana b.k.: vroubkovaná
limitní náklad: 50.000 ks
limit provedení proof: 11 600 ks
limit provedení b.k.: 7 900 ks
emise: 15.6.2011


STAV

Provedení proof.


VÍTE, ŽE:

Obdarujte svou sestru tím správným dárkem. Bude z něj mít opravdu velkou radost a bude na něj vzpomínat. Vybrat dárek pro sestru není vždy jednoduché, i když je to člověk, kterého známe nejvíce. Chceme, aby pro něj byl dárek jedinečný. Dárek pro sestru by měl připomínat to, co jste společně prožili. Vyjádřit vazby, které vydrží do konce života.


ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Fortuna 1 Oz
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

UNIČOVSKÝ ZLATÝ POKLAD Utajený příběh šibeničního vrchu

Výstava Vlastivědného muzea v Olomouci vůbec poprvé představuje unikátní zlatý poklad, který po tři sta let ukrýval šibeniční vrch nedaleko Uničova.

Výstava Vlastivědného muzea v Olomouci vůbec poprvé představuje unikátní zlatý poklad, který po tři sta let ukrýval šibeniční vrch nedaleko Uničova. Poklad objevený v roce 1911 představuje jeden z nejvýznamnějších mincovních depotů předbělohorského období, který byl odkryt a zdokumentován na území Čech a Moravy. Výstavu můžete navštívit až do 5. 6. 2016.

Vlastivědné muzeum v Olomouci připravilo za přísných bezpečnostních opatření komorně laděnou výstavu, která návštěvníky uvede do světa peněžního oběhu na počátku 17. století. Jedinečný soubor mincí obsahující původně 352 zlatých ražeb byl uložen do země krátce po roce 1614. Jeden z našich největších zlatých nálezů byl krátce po svém objevení popsán litovelským lékařem a konzervátorem Janem Smyčkou. Díky tomu dnes mohl být jako celek odborně vyhodnocen a zpracován. „Řada jiných pokladů, zejména čistě zlatých, takové štěstí neměla, neboť většinou došlo k jejich rozchvácení nebo zničení dříve, než mohly být popsány“, uvádí kurátor výstavy Filip Hradil. Také uničovský poklad se do dnešní doby nezachoval kompletní, a to z důvodu jeho rozdělení mezi nálezce a majitele pozemku.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.



Cromwellova Anglie Mincovnictví v letech 1625–1658

Oliver Cromwell, rozporuplná postava anglických dějin, podle jedněch bojovník za práva a náboženskou svobodu národa, podle jiných zloduch, který popravil krále a nechal zničit korunovační klenoty.

Chudý venkovský šlechtic se stal úspěšným generálem a uznávaným vůdcem Anglie. Pohnuté období občanské války a commonwealthu zanechalo nesmazatelné stopy i v anglickém mincovnictví.

Stuartovská Anglie
Nástup skotských Stuartovců na anglický trůn přinesl Anglii období klidu a stabilizace. Jakub I. zanechal svému synovi zemi, kde panovník soupeřil o moc s parlamentem. Po nástupu Karla I. na trůn roku 1625, spory s parlamentem dále eskalovaly. Král požadoval peníze na válku s Francií, ale parlament, který měl na starosti výběr daní, odmítl. A tak král začal vybírat daně po svém. Donutil gentry k „dobrovolným“ půjčkám, jejichž odmítnutí bylo trestáno vězením, hrabství ležící u moře zase musela financovat loďstvo. Nové daně u parlamentu tvrdě narazily a ten požadoval roku 1628 potrestání králových rádců a oblíbenců a okamžité zrušení nových daňových opatření. Karel zareagoval rychle a s arogancí sobě vlastní rozpustil parlament. Dalších jedenáct let vládl bez něj. Karel byl ve výběru daní vynalézavý. Protože parlament nefungoval, král usoudil, že venkovská šlechta nemá v Londýně co pohledávat, a každému kdo byl ve městě přistižen hrozila tučná pokuta. Daň za užívání „králova“ moře se tak osvědčila, že ji musela platit i hrabství ve vnitrozemí. Karel rovněž oprášil dávno nepoužívané středověké zákony, jako bylo právo Královského lesa, a výnosným obchodem se stalo pořádání dražeb různých úřadů. Proti králi narůstal odpor napříč celou společností. Poslední kapkou v Karlově nešťastné politice byl pokus zavést ve Skotsku anglickou knihu modliteb a církevní organizaci. Rozezlení Skoti se vzbouřili, postavili armádu a v létě roku 1640 vpadli do Anglie. Král, který potřeboval peníze více než kdy předtím, byl nucen svolat parlament a ten si tentokrát kladl podmínky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...