NETRADIČNÍ KOVY V MINCOVNICTVÍ
Platina
Když Španělé začali těžit zlato v Kolumbii, povšimli si zvláštního šedobílého kovu, nacházejícího se ve zlaté rudě. si našla cestu do Evropy a stala se kovem padělatelů a klenotníků. Carské Rusko se pokusilo využít sibiřské „bílé zlato“ k ražbě oběživa ale platina zůstala nadále pouze průmyslovým kovem a až od 70. let 20. století se začala využívat pro ražbu pamětních a investičních mincí.
, kov padělatelů
Původní obyvatelé Jižní Ameriky používali platinu smíchanou se zlatem k výrobě ozdob a předmětů dávno před španělskou kolonizací. V Andách se nacházela bohatá naleziště různých kovů a minerálů. Nejdůležitějším nalezištěm platiny bylo území Chocó v Pacifické Kolumbii, malá naleziště byla i na jihu Kolumbie a na severu Ekvádoru. Pro Španěly byl neznámý kov, označovaný jako „platina del Pinto,“ tedy „malé stříbro řeky Pinto“ (v píscích této řeky se platina hojně nacházela), pouhou komplikací při těžbě zlata a neměli pro něj další v yužití.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
KAREL VI. – MARIE TEREZIE Pamětní ražby na holdování v Rakouském Nizozemí
Habsburské Nizozemí byl geopolitický útvar, který se v letech 1482–1794 rozkládal zejména na území dnešní Belgie, Lucemburska, části severní Francie a po určitou dobu také na území dnešního Nizozemska.
Po vymření španělské linie Habsburků a následných válkách o tzv. dědictví španělské přešlo španělské Nizozemí pod svrchovanost rakouské linie habsburského domu.
Rakouské Nizozemí existovalo od roku 1714, tedy od konce válek o španělské nástupnictví až do dobytí těchto území francouzskými revolučními vojsky a jejich připojení k Francouzské republice v roce 1795. Rakouské Nizozemí se v 18. století rozkládalo přibližně na území dnešních států Belgie a Lucemburska. V loňském roce jsme se na stránkách časopisu M&B seznámili s historií a pamětními ražbami starobylého města a provincie Namur. Následující řádky jsou věnovány dvěma dalším významným částem Rakouského Nizozemí – Brabantu a Flandrám. V nejstarších dobách bylo území dnešní Belgie osídleno různými keltskými kmeny. Římané tyto kmeny nacházející se na území zahrnujícím jih dnešního Nizozemska, v Belgii, severní Francii a na západě Německa označovali latinským názvem Belgae, tedy Belgové.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
