První Čech, který přistál v Novém
světě roku 1633 a o němž jsou záznamy, byl jakýsi Augustin Herrman. Bylo to
v roce 1633 v Novém Amsterodamu - dnešním New Yorku. Později se stal jedním
ze zakladatelů tabákové obchodní společnosti Virginia. Ještě později z
obchodování z tabákem zbohatl, koupil 20.000 arů pozemků a mezitím vším jako
první podrobně zmapoval státy Virginia a Maryland.
John Kerry,kandidát na úřad prezidenta USA, původním jménem Kohn, je
potomkem českožidovské rodiny z moravskoslezského pomezí.
Madeleine Albright je nejenom první Češkou, ale vůbec první
ženou v dějinách USA, která dosáhla postavení ministryně zahraničních věcí.
Eugene Andrew Cernan
|
Eugene Andrew „Gene“ Cernan, bývalý americký
astronaut česko-slovenského původu. V roce 1903 jeho dědeček Štefan Čerňan
se svou manželkou Annou se odstěhovali z Vysoké nad Kysucou spolu z
tisícovkami jiných vystěhovalců do USA. Usadili se v Chicagu a o rok později
se jim narodil syn Štefan. Když vyrostl, vzal si za manželku děvče českého
původu Rozálii Cihlářovou a spolu s ní měl syna Eugena. První let z mysu
Canaveral absolvoval v roce 1966 na palubě Gemini 9. Podruhé vyletěl na
kosmické lodi Apollo 10 v květnu 1969. Cernan byl zatím poslední člověk na
povrchu Měsíce. Na oba lety Apolla sebou vzal československou vlajku, kterou
při své neoficiální a utajované návštěvě Československa v roce 1974 předal
řediteli Astronomického ústavu v Ondřejově doc. Luboši Perekovi.
Judy Baar Topinka - již podruhé zvolená ministryně financí
státu Illinois a dnes i nejvyšší představitelka Republikánské strany ve
státě, jemuž vévodí megaměsto Chicago. Pokud vám jméno připomíná klasika
české literatury Jindřicha Šimona Baara, nepletete se. "Judynka", jak jí
říkali rodiče, je po rodičích českého původu a její dědeček byl skutečně
bratrem tohoto spisovatele. Přestože se už sama narodila v USA, výborně
mluví česky. Vystudovala žurnalistiku, které se později profesionálně
věnovala. Politickou dráhu zahájila v roce 1980 jako členka Kongresu a
posléze senátorka za stát Illinois. V listopadu 1994 pak byla jako první
žena zvolena do funkce ministryně financí tohoto státu a v roce 1998 tyto
volby vyhrála znovu, čímž se stala první ženou zvolenou dvakrát do tak
vysoké státní funkce. Výrazně napomáhá i české menšině, a to jak v oblasti
Chicaga, tak v celých USA. Díky její podpoře mohl být v devadesátých letech
rekonstruován monumentální pomník T. G. Masaryka v Chicagu. Snaží se přispět
i k rozvoji obchodních a politických vztahů mezi Českou republikou a USA.
Dnes je nejvýše postavenou Češkou v politice mimo Českou republiku.
Anton J. Čermák
|
Anton J. Čermák (1873 - 1933), rodák z Kladna, se
s rodiči odstěhoval do USA. Jako mladík si vedle studií na obchodní škole a
na právech vydělával pomocnými pracemi a povoznictvím, později si otevřel
realitní kancelář. Do politiky vstoupil v roce 1902 jako člen zákonodárného
sboru státu Illinois. Stal se nekompromisním odpůrcem prohibice a s jeho
jménem je spojen i tvrdý boj s chicagským podsvětím, zejména poté, co byl v
roce 1931 zvolen za starostu města Chicaga. Osudným se mu stalo přivítání
nově zvoleného prezidenta F. D. Roosevelta v Miami na Floridě v únoru 1933,
kde byl zasažen výstřelem atentátníka Joe Zangary. O pár dní později zranění
podlehl. Těsně před smrtí sdělil u svého lože prezidentu Rooseveltovi
památná slova: "Jsem rád, že jsem to byl já, a ne vy." Je pochován na Českém
národním hřbitově v Chicagu a jeho jméno nese jedna z největších ulic
Chicaga. Rodné Československo navštívil krátce po jeho vzniku v roce 1921 a
pak během své cesty po Evropě v létě 1932. Tehdy se mu jak v rodném Kladně,
tak i v Praze dostalo triumfálního uvítání a osobně jej přijal prezident T.
G. Masaryk.
Ralph J. Perk (1914 - 1999) - rodák českého původu, který v letech
1967 -77 působil jako starosta Clevelandu ve státě Ohio a v roce 1991 jej
guvernér jmenoval městským soudcem. Za jeho činnost se mu dostalo řady
státních vyznamenání.
Karel Jonáš (1840 - 1896). První Čech, který v USA dosáhl vysokého
politického postavení, díky, kterému se mu dostalo i přídomku "první Čech v
Americe". Tento rodák z Malešova u Kutné Hory, přítel F. L. Riegera a K.
Sabiny, byl v Čechách za svou politickou činnost zatčen, ale podařilo se mu
uprchnout do Londýna a na pozvání přátel odjel v roce 1863 do Ameriky.
Usadil se v Racine ve Wisconsinu, stal se redaktorem českoamerických novin
Slavie a proslul i jako autor česko-anglických slovníků a frazeologických
příruček pro americké Čechy. Jonáš se stal v roce 1883 senátorem a pak roku
1890 místoguvernérem státu Wisconsin. Prezident Grover Cleveland ho pak
jmenoval konzulem postupně v Praze, Petrohradu a německém Krefeldu, kde svůj
život tragicky ukončil. Karel Jonáš byl prvním americkým Čechem ve službách
americké diplomacie.
Adolph Joachim Sabath (1866 - 1952), rodák ze Záboří u Písku, odešel
do USA v roce 1881 a usadil se v Chicagu, kde vystudoval právo. V roce 1907
byl za Demokratickou stranu zvolen do Kongresu USA, což se mu pak podařilo
nepřetržitě - a neuvěřitelně - třiadvacetkrát! Proslul jako "Judge Sabath" a
říkalo se o něm, že byl jediným členem Kongresu, který sloužil osmi
americkým prezidentům! Sabath významně napomáhal v boji o získání
československé nezávislosti. V květnu 1917 prosadil v Kongresu USA rezoluci,
která českým zemím přiznávala právo na svobodu a nezávislost. A byl to on,
kdo připravil pro T. G. Masaryka triumfální přivítání ve Washingtonu, D. C.
v květnu 1918, kdy budoucího prezidenta přišlo uvítat sedmadvacet členů
Kongresu. Svůj vliv ve prospěch Československa uplatňoval i v průběhu 2.
světové války. Byl znám jako bojovník proti prohibici, za liberalizaci
přistěhovaleckých zákonů a proti antisemitizmu. Jako jeden z prvních
amerických politiků varoval před nacistickou hrozbou. Ve svém rodném Záboří
financoval postavení sirotčince.
Louis Dembitz Brandeis (1856 - 1941), nejvyšší soudce USA. Narodil se
sice v Louisville, Kentucky, ale oba jeho rodiče přišli z Prahy záhy po roce
1848. Stal se úspěšným právníkem a v roce 1916 jej prezident Woodrow Wilson
jmenoval soudcem Nejvyššího soudu USA. I on svým vlivem napomáhal Masarykovi
při uznání samostatného Československa. Zastával vysoké pozice i v americkém
sionistickém hnutí a zasazoval se o vytvoření židovského státu. V roce 1919
Palestinu osobně navštívil a dokonce se o něm tehdy uvažovalo jako o prvním
prezidentovi budoucího státu Izrael. Zasazoval se o práva jednotlivců, žen,
malých národů a drobných podnikatelů a tím si vysloužil přídomek "obhájce
lidu". Jeho jméno dnes nese Brandeis University v Louisville, Kentucky.
Jan Mládek se narodil roku 1912 v Polsku a
vystudoval universitu v Praze. V roce 1939 odešel do Anglie a studoval v
Londýně u lorda Keynese. V USA na přání prezidenta Beneše pracoval na
přijetí Marshallova plánu. Po roce 1945 byl jedním z prvních guvernérů
Mezinárodního měnového fondu. Manželé Mládkovi během společného života
neustále podporovali československé umělce. Vybudovali rozsáhlou uměleckou
sbírku, která se stala základem jejich nadace a Musea Kampa. V roce 1995
obdržel Dr. Jan V. Mládek Medaili Za zásluhy I. stupně in memoriam.
O životě našich krajanů v Americe svědčí i obsáhlý příspěvek z
publikace Národopisná Výstava
Českoslovanská 1985.