r. 2007 Národní kulturní památka Vodní mlýn ve Slupi

Pamětní zlatá mince 2500 Kč z cyklu Kulturní památky technického dědictví
autor Zbyněk Fojtů

Vodní mlýn ve Slupi - zlatá mince v provedení špičková kvalita

- Další informace o této minci

Vodní mlýn ve Slupi

Česká národní banka vydává dne 3. října 2007 do oběhu čtvrtou zlatou 2500 Kč minci z cyklu Kulturní památky technického dědictví – Národní kulturní památka vodní mlýn ve Slupi. Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, lišícím se povrchovou úpravou a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení (tzv. proof) pro náročné sběratele má mincovní pole leštěné do vysokého lesku a reliéf je matován. Hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. Mince v běžném i špičkovém provedení jsou raženy ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mincí je 7,78 g, průměr je 22 mm a síla 1,55 mm. Stejně jako u každé ražby mincí jsou povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,062 g a v obsahu zlata odchylka nahoru 0,01 %.

Na lícní straně mince je průčelí vodní mlýnu ve Slupi a stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku. Při levém, spodním a pravém okraji mince je název cyklu „KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ“. Pod průčelím vodního mlýnu se nachází název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky „2500 Kč“. Značka České mincovny je umístěna při spodním okraji mince mezi označením nominální hodnoty a druhým slovem názvu cyklu.

Na rubové straně mince je soustava čtyř mlýnských kol a nad ní dobový znak vodního mlýnu ve Slupi. Při levém, horním a pravém okraji mince je neuzavřený opis „VODNÍ MLÝN VE SLUPI“ a letopočet „2007“. Autorem výtvarného návrhu mince je akademický sochař Zbyněk Fojtů. Jeho iniciály, spojená písmena „FZ“, jsou umístěny pod dobovým znakem vodního mlýnu ve Slupi.

 

Vodní mlýn ve Slupi

Nedaleko Znojma je možné navštívit jeden z nejkrásnějších a největších vodních mlýnů na území České republiky – vodní mlýn ve Slupi. Samotný vznik mlýnu byl umožněn vybudováním krhovicko – jaroslavického náhonu, dlouhého 29 km, který napájel několik rybníků a poháněl čtyři mlýny. Náhon sloužil nejen jako nezbytná podmínka pro provoz mlýna, ale taktéž fungoval jako ochrana před povodněmi. Ačkoliv štít na vchodu do mlýna nese datum 1512 a toto datum se občas mylně pokládá za datum založení, jeho počátky se datují již do 14. století a z roku 1512 pochází první písemná zmínka o jeho existenci. Na přelomu 16. a 17. stol. byl mlýn rozšířen a v 1. čtvrtině 17. století proběhla jeho renesanční přestavba, jejíž podobu můžeme spatřit dodnes. V průběhu 18. století se mlýn stal se svými až pěti vodními koly a až 10 mlýnskými složeními (tj. mlecími stroji s mlecími kameny) jedním z největších na území Moravy. Roku 1810 dosáhl majitel mlýna Jan Hollý zbavení povinnosti mlýna vůči vrchnosti a díky tomu se stal prvním svobodným mlynářem ve Slupi. Mlýn byl v chodu až do roku 1951 a do roku 1957 fungoval jako šrotovník. Poté sloužil jako skladiště a postupně chátral a teprve v průběhu let 1974 - 1984 proběhla jeho rekonstrukce. V mlýnici je instalováno částečně zrekonstruované strojní zařízení a v obytné části se nachází expozice vývoje mlynářství od pravěku až po současnost.V technologické části mlýna lze spatřit čtyři složení (konkrétně se jedná o složení staročeské, kašové a dvě složení amerikánská či také nazývaná umělecká), která jsou poháněna čtyřmi vodními koly na spodní dopad vody a dále se zde nachází válcový mlýn se třemi mlecími stolicemi a stroji na čištění zrna a třídění meliva. Průčelí mlýnské budovy je zdobeno arkádovými oblouky kolem oken a nachází se zde kryté dvojramenné arkádové schodiště nesené toskánskými sloupy a věžičkou.



Text: Marek Podhorský, Iveta Toušlová, Josef Maršál – Toulavá kamera, Freytag a Berndt, 2005, informační materiály Technického muzea v Brně.

Fotografie: ČNB