Pragensia
Dukát. Tradiční česká zlatá mince. Ideální dárek pro cizince. Potěší, nezatíží. Pragensia, případně pragenzia jsou materiály pojednávající o Praze, její historii a současnosti, nebo se jí jinak týkající. Za pragensia se označují také obrazy, fotografie, pohledy, plakety, medaile a další zobrazení Prahy nebo i např. listiny. Dukáty s pražskými motivy jsou oblíbeným dárkem. Připomínají Prahu návštěvám i vašim obchodním partnerům. Jsou hodnotné a dobře se s nimi cestuje.
KARLŮV MOST
Dukát, zhotovený ze zlata vysoké ryzosti 986/1000 (23.5 Karátu). Je to tradiční ryzost českých dukátů již od dob Karla IV.
KARLŮV MOST
Symbolicky představuje most časem i prostorem mezi vámi a obdarovaným.
Karlův most je nejstarším pražským mostem a světově proslulou architektonickou památkou. Jeho základní kámen položil v roce 1357 sám král Karel IV. Původně nazývaný Pražský, či Kamenný začal být nazýván jako Karlův až kolem roku 1870.
![Karlův most]( "Krása stáří Karlova mostu")
Most nás spojuje na věky!
Karlův most
KATEDRÁLA SV. VÍTA
Dvoudukát, zhotovený ze zlata vysoké ryzosti 986/1000 (23.5 Karátu). Hmotnost 6.98 gramů zlata .Je to tradiční ryzost českých dukátů již od dob Karla IV.
KATEDRÁLA SV. VÍTA
Chrám. Symbolicky představuje duchovní pouto mezi bytostmi.
Chrlič, gargouille je ozdobný plastický čnějící přepad vody, umístěný typicky pod střechami a na opěrném systému gotických katedrál, aby voda nestékala po stěnách, vyskytuje se též v kašnách, kaskádách ap.
![gargouille]( "Chrliče na pražské katedrále.")
Voda, kterou chrliče chrlí představuje život!
Katedrála
Největší chrliče dosahují délky až 2 metry. Voda z chrličů padá až několik metrů od zdi katedrály. Na naší pražské katedrále jich napočítáme 132. První tu vznikly už ve 14. století. Voda do nich se dostává přes opěrné oblouky kanálky, které jsou skryté pod kamennými stříškami. Chrliče tak zřejmě měly ochránit katedrály před útoky pekelných mocností. Často znázorňovaly neřesti či temné síly, které se neměly do svatostánku dostat - však podle křesťanské tradice musí démoni uprchnout, spatří-li svůj vlastní obraz. Chrliče obyvkle představují šklebící se a řvoucí monstra, diví mužové, draci, všelijací kříženci, démoni a jiná havěť. Dělí se na bestiář, v němž lze rozeznat lva, pelikána, fénixe, orla, pštrosa atd., kteří symbolizují Krista, Pannu Marii, sv. Jana Evangelistu nebo církev. Dále na baziliška a oheň chrlící chiméry, draky, salamandry a gryfy. Nakonec na tzv. maskarony, stylizované hlavy mající hluboce vpadlé nebo vytřeštěné oči, šklebící se ústa, visící pysky, rozpláclé nosy a plandající tváře.PRAŠNÁ BRÁNA
Pětidukát, zhotovený ze zlata vysoké ryzosti 986/1000 (23.5 Karátu). Hmotnost 17.45 gramů zlata .Je to tradiční ryzost českých dukátů již od dob Karla IV.
PRAŠNÁ BRÁNA
Místo, kterým proudilo do Prahy stříbro z dolů v Kutné Hoře.
Prašná brána je jedna z nejvýznamnějších pražských památek a symbol Prahy. Pozdně gotická stavba se nachází v těsné blízkosti Obecního domu u náměstí Republiky. Výstavba Prašné brány započala v roce 1475, když základní kámen položil král Vladislav Jagellonský. Náročný úkol měl původně realizovat mistr Václav ze Žlutic, o tři roky později ale řízení stavby převzal český stavitel Matěj Rejsek z Prostějova.
![Panovníci]( "Karel IV a Přemysl Otakar II na Prašné bráně.")
Brána, kterou proudilo bohatství!
Prašná brána
Bráně se dříve říkalo Nová, protože vyrostla na místě starší brány, která byla součástí staroměstského opevnění. Svému dnešnímu názvu vděčí brána skutečnosti, že zhruba od roku 1715 sloužila jako skladiště střelného prachu. Současný vzhled však Prašná brána získala až v letech 1878 – 86, protože stavba zůstala po staletí nedokončena. O financování dostavby totiž přestal být zájem poté, kdy se král Vladislav v roce 1483 přestěhoval na Pražský hrad. Do té doby jeho dvůr sídlil právě v blízkosti brány. Už tak zanedbaný objekt utrpěl další poškození v roce 1757, kdy Prahu obléhala pruská vojska. Přestavbu brány dostal na starosti český architekt a restaurátor Josef Mocker (1835-1899), který ji mimo jiné opatřil gotickými rohovými věžičkami, výklenky, a také nechal odstranit velké věžní hodiny. Pětašedesát metrů vysokou památku od roku 2013 spravuje Muzeum hlavního města Prahy.PRAŽSKÝ ORLOJ
Desetidukát, zhotovený ze zlata vysoké ryzosti 986/1000 (23.5 Karátu). Hmotnost 34.9 gramů zlata .Je to tradiční ryzost českých dukátů již od dob Karla IV.
PRAŽSKÝ ORLOJ
Čas. Jeho plynutím se krátí náš život.
Staroměstský orloj – astronomické hodiny na věži pražské Staroměstské radnice. Sestrojeny byly za vlády Václava IV. Orloj je součástí městského historického centra, která je zapsána na seznamu památek UNESCO. Staroměstský orloj, který patří mezi největší turistické atrakce Prahy, byl sestrojen v roce 1410. Na jeho realizaci se podílela celá řada odborníků tehdejší doby.
![Astronomické hodiny]( "Astronomické hodiny na staroměstské radnici.")
Čas plyne každému stejně!
Orloj
Samotný stroj vytvořil hodinář Mikuláš z Kadaně, pravděpodobně podle návrhu Jana Šindela, jenž se později stal profesorem matematiky a astronomie na Karlově univerzitě. Střed orloje tvoří astronomický ciferník, nad nímž se ve dvou oknech každou hodinu objevují postavy dvanácti apoštolů. Kromě různých časů (staročeský, středoevropský, babylonský a hvězdný) zařízení informuje například také o fázi měsíce a poloze slunce na pozadí zodiaku. Pohon celého mechanismu zajišťuje hodinový stroj. Od svého vzniku prošel orloj mnoha úpravami a opravami. Kalendářní deska, kterou vytvořil Josef Mánes, byla usazena při opravách v letech 1865 – 1866. (Originál byl v roce 1946 nahrazen kopií a uložen do Muzea hlavního města Prahy). Na samém konci druhé světové války, za Pražského povstání, byl orloj značně poničen. Radnice nechala vypracovat posudek u hodinářské firmy, která doporučila likvidaci mechanismu a nahrazení novým. Jen díky obětavosti jednoho z pracovníků firmy, který zařízení z vlastní vůle zrekonstruoval, zůstala památka zachována i následujícím generacím. Staroměstský orloj patří k nejzachovalejším středověkým orlojům na světě.
