220 let od korunovace Medaile posledního římského císaře
Situace v habsburské říši byla po smrti Josefa II. velmi vážná, neboť hrozilo odtržení
Uher a Rakouského Nizozemí (dnešní Belgie).
Situace v habsburské říši byla po smrti Josefa II. velmi vážná, neboť hrozilo odtržení Uher a Rakouského Nizozemí (dnešní Belgie). Nadále sílila stavovská opozice a navíc ve Francii propukla revoluce, jejíž ohlas překročil i hranice habsburské monarchie.
Nelehký úkol pokusit se o konsolidaci v zemi připadl na Leopolda II. Po nástupu na uvolněný císařský trůn pokračoval v linii, kterou započal již na sklonku vlády Josefa II. Na rozdíl od svého staršího bratra postupoval uvážlivěji a opatrněji a dbal na to, aby jeho kroky nevyvolávaly zbytečné konflikty; omezil především budování mohutného centralizovaného státního aparátu. Zrušil některé neoblíbené a kontroverzní reformy svého předchůdce, ale v platnosti ponechal ty zásadní: robotní patent, toleranční patent, školský zákon a zákon o zrušení osobního nevolnictví. Postupně ustupoval bouřícím se stavům v Uhrách i v Belgii a formálně vrátil stará práva stavům v rakouských zemích, včetně zemí Koruny české. Proto se i podrobil všem starobylým korunovačním a holdovacím obřadům v zemích habsburského soustátí. Např. v Uhrách při korunovaci potvrdil stará privilegia uherských stavů a dalšími výsadami ještě více posílil výjimečné postavení Uher v rámci habsburské monarchie.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
Emise C II Nevydané bankovky a státovky
V průběhu a především po skončení druhé světové války se v československém peněžním oběhu
vyskytovalo hned několik vzorů papírových platidel.
Zatímco druhou měnovou reformou1
se podař ilo částečně konsolidovat rozdílné ekonomické poměry v české a slovenské části republiky, tak i nadále zde zůstávala nevyřešená otázka volného / vázaného trhu a také několikerých druhů obíhajících platidel.
Od druhé poloviny čtyřicátých let tak Národní banka Československá (NBČS) ve spolupráci s ministerstvy financí (MF) a školství započala přípravy na nových mírových bankovkách, které by postupně nahradily stávající provizorní platidla. Nejdále v tomto směru pokročily práce na trojici nám dnes dobře známých a sběrateli hojně vyhledávaných bankovek o nominálních
hodnotách 20, 100 a 1000 Kčs označované jako emise C II.
Ve sběratelské praxi se však můžeme setkat s tím, že do této emise bývají někdy řazeny i nevydané 10 Kčs vzor 1953 a 5000 Kčs vzor 1952, s jejichž nátisky se v různé fázi rozpracovanosti lze ojediněle setkat. Je však nutno zmínit, že jde o řazení de facto nesprávné, neboť pomineme-li skutečnost, že s jejich tiskem nebylo nikdy započato tak jak desetikoruna, tak pětitisícikoruna jsou nerealizovaná platidla tvaru B. V archivních materiálech se poté krom těchto dvou nominálů můžeme dočíst i o nerealizovaných2 5, 50 a 500 Kčs z kterých, vyjma pětikoruny, známe rovněž jen dílčí návrhy a tiskové zkoušky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
