Britannia - stříbrné mince.

Britannia - stříbrné mince

BRITANNIA - STŘÍBRNÉ MINCE
( 14 vyprodaných produktů. )

BRITANNIA - MOTIV S TRADICÍ DVOU TISÍCILETÍ
První mince s tímto motivem razil již římský císař Claudius 46 let před naším letopočtem. Na mincích najdeme nápis "DE BRITAN", "DE BRITANN", "DE BRITANNI", nebo "DE BRITANNIS". První mince obsahovaly vyobrazení mužské postavy dnes je však Británie zpodobňována jako žena. Za vlády Karla II - 1672 kdy se Británie na mince vrátila převažoval motiv sedící postavy. V letech 1901 až 1930 se objevil nový motiv stojící Británie. Autorem současných mincí je sochař Philip Nathan. Zda bude Británie i na Euro mincích není ještě rozhodnuto.

FERDINAND I. (V.) – poslední korunovaný český král Unikátní medailová ražba
Před 180 lety, v roce 1836, se ujal vlády poslední korunovaný český král z rodu habsburského – arcivévoda rakouský Ferdinand,1 jako rakouský císař toho jména první, jako uherský a český král v posloupnosti habsburských panovníků pátý.

Jeho manželkou byla Marie Anna Karolina Pia Savojská,2 dcera sardinského krále Viktora Emanuela I. a Marie Terezie, vnučky císařovny Marie Terezie.

Ferdinand převzal vládu po smrti svého otce císaře Františka I. dne 2. března 1835. Císař Ferdinand patřil sice k nejoblíbenějším habsburským panovníkům, ale on sám ovšem ve skutečnosti nikdy nevládl. Jeho otec před smrtí fakticky složil vládu v monarchii do rukou kancléře Metternicha3 a státní rady. Na systému rakouské vlády se tak po smrti Františka I. prakticky nic nezměnilo a rakouská zahraniční i vnitřní politika byla i nadále vedena v duchu metternichovského absolutismu. Hospodářský vývoj v monarchii však postupně spěl k novému bankrotu, měsíc po měsíci rostla nespokojenost s Metternichovou vládou. Revoluční nálada v hlavním městě donutila císaře Ferdinanda I., aby počátkem roku 1848 nenáviděného kancléře propustil ze svých služeb. Postup revoluce ani Ferdinandův pád to však již nezastavilo.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.

ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (34) Známky na železnici II.
V předchozí části byly popsané známky železničních konzumů či družstev a potravních skladů.

Do okruhu známek na železnici patří rovněž ražby, jež vydaly organizace související s jejím provozem nebo na ni navazující.

Zajímavou skupinou známek ze železničního prostředí jsou ražby výtopen, čili dodavatelů tepla pro nádraží a železniční depa. Jde většinou o známky na nápoje, což nepřekvapuje vzhledem k horkému prostředí, v němž se zaměstnanci pohybovali. Výtopnu rakouské státní dráhy pravděpodobně v Nuslích, která byla vybudována v režii státních drah v 80. letech XIX. století, připomíná zinková ražba na ½ litru piva (obr. 1). Možná stejný železniční objekt v jiné době pod změněným názvem vydal v období tzv. Protektorátu Čechy a Morava peněžní známku s hodnotou 10 do podnikové jídelny (obr. 2). Výtopnu železniční stanice Plzeň zastupují známky pro potřeby závodní kuchyně (obr. 3). Dvojjazyčná legenda a užitý kov nasvědčují ražbě z válečného období. Známky razily také železniční opravny a dílny. Dílnám v Praze-Bubnech bývá s otazníkem přidělována známka s okřídleným kolem na líci a hodnotou 201 v perlovém kruhu na rubu (obr. 4).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU