NEZNÁMÝ TYP SLEZSKÉ GREŠLE Leopolda I. ročníku 1669 z opolské mincovny
Grešle (z něm. Gröschel = grošíček) byla původně stříbrná mince o průměru 1516 mm, hmotnosti přibližně 0,5-0,7 g s velmi nízkým obsahem drahého kovu.
Na aversu je vyobrazen císařský dvojhlavý orel s rakousko-burgundským štítkem na prsou.1 Na reversu dominuje vyobrazení říšského jablka, v jehož spodní polovině je pod obroučkou označení hodnoty mince.
Číslice 3 informuje o tom, že hodnota grešle se rovnala ¾ krejcaru. Kříž na vrcholu jablka rozděluje letopočet a dvě dvojčíslí. Podle některých autorů se grešlím hovorově či hanlivě říkalo trojník. Již v průběhu první poloviny 16. století se v některých německých zemích a městech razily drobné mince nazývané „Dreier (= trojník)“. Jako grešle byly od roku 1559 označovány drobné německé mince, kterých se počítalo 84 na tolar. Postupně tato drobná německá mince pronikala do Polska a Slezska, kde se stala oblíbeným platidlem. V zemích Koruny české se mince nazývané grešle začaly razit za vlády Ferdinanda II. na přelomu let 1623/1624 a měly nahradit znehodnocené drobné mince kiprové měny. První ražby nesly letopočet 1624 a jejich ražba probíhala výhradně ve slezských mincovnách. V lidovém podání byly trojníky německy mluvícími obyvateli označovány jako „Fledermäuse“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
Konstantin a Metoděj 1150. výročí příchodu věrozvěstů v numismatice
Slovanští věrozvěstové Konstantin a Metoděj v roce 863 dorazili ze Soluně na Moravu. Vytvořili slovanské písmo hlaholici, do něhož také přeložili Nový zákon a zavedli bohoslužby v jazyce Slovanům srozumitelném.
V roce 867 odjeli misionáři do Říma a u papeže Hadriána II. docílili slibu, že staroslověnština bude uznána jako další liturgický jazyk. 1150 výročí jejich příchodu nenechalo v klidu ani ČNB, ani další numismatické vydavatele.
Česká národní banka vydává zlatou minci v nominální hodnotě 10 000 Kč k výročí 1150 let od příchodu slovanských věrozvěstů Konstantina a Metoděje na území Velké Moravy. Celkem 11 000 mincí připomínajících tuto událost je v prodeji od 3. července 2013.
Na lícní straně zlaté mince vážící jednu troyskou unci je velkomoravský kníže Rostislav, na jehož žádost v roce 863 přišli Konstantin s Metodějem na Moravu. Slovanští věrozvěsti jsou vyobrazeni na rubu mince. Všechny tři osobnosti jsou zpodobněné ve stylu byzantské ikony zasazené do rámu, v němž jsou vypsána jednotlivá písmena hlaholice.
Podoba mince vzešla ze soutěže,které se v roce 2012 zúčastnilo 20 výtvarníků s celkem 34 návrhy. Desetitisícikoruna byla vyražena podle vítězného návrhu akademického malíře Vladimíra Pavlici.
Celkem 9000 kusů mincí ze zlata o ryzosti 999.9 je vyraženo ve špičkové kvalitě s leštěným polem a matovým reliéfem a 2000 kusů v běžné kvalitě. Minci vyrazila Česká mincovna.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
