Investiční zlato
Praha
Zlaté cihly i pro malé investory.
Jednoduchý a spolehlivý nákup.
CENÍK MINCÍ CENÍK SLITKŮ
Město Praha zatím nemá naše přímé obchodní zastoupení. Investiční zlato a investiční stříbro za nejvýhodnějsí ceny na českém trhu, můžete zakoupit v naší nejbližší kamenné prodejně, nebo vám jej diskrétně doručíme na vaši adresu.
Na prodej investičního zlata se specializujeme od roku 2004. Co to je investiční zlato? Je to zlato nejvyšší ryzosti /24 karátů/ ve formě mincí a slitků, které si kupující u nás pořizuje a odnáší. Nejedná se tedy o nějaké obchody na burze, nebo dokonce tzv. "spoření" do zlata.
Preferujte vždy fyzické vlastnictví zlata. Pouze to investiční zlato, které máte ve svém trezoru je bezpečnou investicí. A navíc je osvobozeno od DPH!
Praha
Praha (německy Prag; v jiných jazycích často Prague či Praga) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 13. největším městem Evropské unie.
Žije zde okolo 1,3 milionu obyvatel.
Na území dnešního města Praha sídlila v předhistorické době řada nejrůznějších kmenů – poslední nálezy u Křeslic datují zdejší osídlení do doby před 7 000 lety. Okolo 200 let př. n. l. bylo na místě Závist založeno sídliště Keltů (Bojové). Během stěhování národů v 6. století, začali osídlovat pražskou kotlinu Slované. Podle legendy byla Praha založena v 8. století českou kněžnou a věštkyní Libuší a jejím manželem Přemyslem, zakladatelem dynastie Přemyslovců. Legenda říká, že Libuše vyšla na skalnatý útes vysoko nad Vltavou a prorokovala: „Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat." Na místě nařídila vystavět hrad a město nazvala Praha. Počátkem 12. století byla Praha kvetoucím městem, nad nímž se vznosně vypínal knížecí Hrad. Tehdejší Praha se rozkládala na území dnešního Starého Města. Pojmenování Starší – respektive latinsky Maior, to znamená také Větší – Město pražské získala poté, co Přemysl II. Otakar udělil roku 1257 magdeburská městská práva pražskému podhradí. Příliv řemeslníků a kupců do obou měst sílil, zvláště když se v době panování Karla IV. Praha stala císařskou residencí a císař zamýšlel učinit z ní hlavní město Svaté říše římské. K prvnímu pokusu o sjednocení Starého a Nového Města došlo v roce 1518 na popud staroměstských měšťanů vedených Janem Paškem z Vratu. Roku 1523 král Ludvík Jagellonský potvrdil sjednocenou městskou radu, a tak spojení pražských měst legalizoval. Jednotná Praha však byla již roku 1528 znovu rozdělena. Sjednotit pražská města natrvalo do jednoho správního celku se podařilo až roku 1784 za vlády císaře Josefa II. Královské hlavní město Praha pak tvořilo Nové a Staré Město pražské, Malá Strana a Hradčany. Postupně byl připojen Josefov, Vyšehrad a Holešovice.
Historizující styl, v němž bylo postaveno např. Národní divadlo, pseudogotické chrámy sv. Prokopa na Žižkově a sv. Ludmily na Náměstí Míru, či přestavěna vyšehradská bazilika, rázně odvrhla secese přelomu století (Obecní dům, nová budova Hlavního nádraží, Hotel Central v Hybernské ulici, Petřínská rozhledna a Průmyslový palác v Holešovicích, Husův pomník na Staroměstském náměstí). Desetileté secesní období přerušila 1. světová válka. Na konci 20. let 20. století se začal v architektuře projevovat funkcionalismus; byla také dostavěna gotická Katedrála svatého Víta. V září 1929 byla dokončena dostavba katedrály a slavnostně otevřena u příležitosti tisíciletí zavraždění sv. Václava. Od 15. března 1939 byla Praha hlavním městem Protektorátu Čechy a Morava. Kulturní život byl ochromen; byly zavřeny vysoké školy a předáci studentů popraveni. Dne 5. května 1945 vypuklo Pražské povstání. Podle dohod mezi spojenci z protihitlerovské koalice ovšem musela americká armáda zůstat stát 6. května u Plzně, zatímco Rudá armáda dorazila do Prahy až 9. května. Po skončení války byli téměř všichni pražští Němci z Prahy vysídleni. Výraznými stavbami, které vznikly jako náprava válečných škod, jsou věže kláštera v Emauzích nebo novější Tančící dům.
V Praze je nepřeberné množství památek a pamětihodností. V samotném centru lze napočítat přes 1 200 kulturních a historických staveb, celkově je těchto objektů v Praze téměř na 3 000. Hlavní město je však významné i pro své bohaté kulturní dění.
Památky: Novoměstská radnice v Praze, Žižkovská věž, Staroměstské náměstí, chrám svatého Víta, Karlův most, Pražský hrad, Pražský Orloj, Prašná brána, Národní divadlo, katedrální chrám sv. Vavřince, Španělská synagoga, Petřínská rozhledna, nejvyšší purkrabství Pražského hradu, chrám U Salvátora, Kafkův dům, Klementinum - Zrcadlová kaple, Karolinum, bazilika sv. Jiří, Klementinum, Wimmerova kašna, Strahovský klášter, rotunda Nalezení sv. Kříže, bazilika svatého Petra a Pavla (Vyšehrad), Černínský palác, Pražská Loreta, Betlémská kaple, Trojský zámek, Letohrádek královny Anny (Belveder), Palác Žofín, Malostranské náměstí, kostel sv. Kosmy a Damiána v Emauzích, kostel sv. Václava ve Vršovicích, Malostranská mostecká věž, Novomlýnská vodárenská věž, vila Helenka, Národní dům na Smíchově, rozhledna Doubravka, kostel sv. Antonína Paduánského, kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, Staroměstská mostecká věž, Chodovská tvrz, Lennonova zeď, Tančící dům, Nuselský most, výtah na vrch Mrázovka, Hanavský pavilon, Náplavka u Rašínova nábřeží, palác Lucerna, Richterova vila, Španělský sál Pražského hradu, Mánesův most, senát Parlamentu ČR, Židovský hřbitov na Žižkově, Nuselská radnice, Praha Hlavní nádraží, Zpívající fontána, museum Kampa a spousta dalších.
Město Praha
Žije zde okolo 1,3 milionu obyvatel.
Na území dnešního města Praha sídlila v předhistorické době řada nejrůznějších kmenů – poslední nálezy u Křeslic datují zdejší osídlení do doby před 7 000 lety. Okolo 200 let př. n. l. bylo na místě Závist založeno sídliště Keltů (Bojové). Během stěhování národů v 6. století, začali osídlovat pražskou kotlinu Slované. Podle legendy byla Praha založena v 8. století českou kněžnou a věštkyní Libuší a jejím manželem Přemyslem, zakladatelem dynastie Přemyslovců. Legenda říká, že Libuše vyšla na skalnatý útes vysoko nad Vltavou a prorokovala: „Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat." Na místě nařídila vystavět hrad a město nazvala Praha. Počátkem 12. století byla Praha kvetoucím městem, nad nímž se vznosně vypínal knížecí Hrad. Tehdejší Praha se rozkládala na území dnešního Starého Města. Pojmenování Starší – respektive latinsky Maior, to znamená také Větší – Město pražské získala poté, co Přemysl II. Otakar udělil roku 1257 magdeburská městská práva pražskému podhradí. Příliv řemeslníků a kupců do obou měst sílil, zvláště když se v době panování Karla IV. Praha stala císařskou residencí a císař zamýšlel učinit z ní hlavní město Svaté říše římské. K prvnímu pokusu o sjednocení Starého a Nového Města došlo v roce 1518 na popud staroměstských měšťanů vedených Janem Paškem z Vratu. Roku 1523 král Ludvík Jagellonský potvrdil sjednocenou městskou radu, a tak spojení pražských měst legalizoval. Jednotná Praha však byla již roku 1528 znovu rozdělena. Sjednotit pražská města natrvalo do jednoho správního celku se podařilo až roku 1784 za vlády císaře Josefa II. Královské hlavní město Praha pak tvořilo Nové a Staré Město pražské, Malá Strana a Hradčany. Postupně byl připojen Josefov, Vyšehrad a Holešovice.
Historizující styl, v němž bylo postaveno např. Národní divadlo, pseudogotické chrámy sv. Prokopa na Žižkově a sv. Ludmily na Náměstí Míru, či přestavěna vyšehradská bazilika, rázně odvrhla secese přelomu století (Obecní dům, nová budova Hlavního nádraží, Hotel Central v Hybernské ulici, Petřínská rozhledna a Průmyslový palác v Holešovicích, Husův pomník na Staroměstském náměstí). Desetileté secesní období přerušila 1. světová válka. Na konci 20. let 20. století se začal v architektuře projevovat funkcionalismus; byla také dostavěna gotická Katedrála svatého Víta. V září 1929 byla dokončena dostavba katedrály a slavnostně otevřena u příležitosti tisíciletí zavraždění sv. Václava. Od 15. března 1939 byla Praha hlavním městem Protektorátu Čechy a Morava. Kulturní život byl ochromen; byly zavřeny vysoké školy a předáci studentů popraveni. Dne 5. května 1945 vypuklo Pražské povstání. Podle dohod mezi spojenci z protihitlerovské koalice ovšem musela americká armáda zůstat stát 6. května u Plzně, zatímco Rudá armáda dorazila do Prahy až 9. května. Po skončení války byli téměř všichni pražští Němci z Prahy vysídleni. Výraznými stavbami, které vznikly jako náprava válečných škod, jsou věže kláštera v Emauzích nebo novější Tančící dům.
V Praze je nepřeberné množství památek a pamětihodností. V samotném centru lze napočítat přes 1 200 kulturních a historických staveb, celkově je těchto objektů v Praze téměř na 3 000. Hlavní město je však významné i pro své bohaté kulturní dění.
Památky: Novoměstská radnice v Praze, Žižkovská věž, Staroměstské náměstí, chrám svatého Víta, Karlův most, Pražský hrad, Pražský Orloj, Prašná brána, Národní divadlo, katedrální chrám sv. Vavřince, Španělská synagoga, Petřínská rozhledna, nejvyšší purkrabství Pražského hradu, chrám U Salvátora, Kafkův dům, Klementinum - Zrcadlová kaple, Karolinum, bazilika sv. Jiří, Klementinum, Wimmerova kašna, Strahovský klášter, rotunda Nalezení sv. Kříže, bazilika svatého Petra a Pavla (Vyšehrad), Černínský palác, Pražská Loreta, Betlémská kaple, Trojský zámek, Letohrádek královny Anny (Belveder), Palác Žofín, Malostranské náměstí, kostel sv. Kosmy a Damiána v Emauzích, kostel sv. Václava ve Vršovicích, Malostranská mostecká věž, Novomlýnská vodárenská věž, vila Helenka, Národní dům na Smíchově, rozhledna Doubravka, kostel sv. Antonína Paduánského, kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, Staroměstská mostecká věž, Chodovská tvrz, Lennonova zeď, Tančící dům, Nuselský most, výtah na vrch Mrázovka, Hanavský pavilon, Náplavka u Rašínova nábřeží, palác Lucerna, Richterova vila, Španělský sál Pražského hradu, Mánesův most, senát Parlamentu ČR, Židovský hřbitov na Žižkově, Nuselská radnice, Praha Hlavní nádraží, Zpívající fontána, museum Kampa a spousta dalších.
Město Praha
INVESTIČNÍ ZLATÉ SLITKY ARGOR HERAEUS
Nabízíme slitky 1 gram, 2 gramy, 5 gramů, 10 gramů, 20 gramů, 1 Oz, 1 Oz Kinebar, 50 gramů, 100 gramů, 250 gramů, 500 gramů, 1 Kg
Aktualizace ceny zlata: 19.11.2024 10:31
