Odražky medaile z jiného kovu, jiné hmotnosti:
- Návrhy mince Jan Hus I. Au 1 Oz -
exkluzivní, číslovaná edice
- Návrhy mince Jan Hus I. Au 1/2 Oz - sběratelská, číslovaná edice
- Návrhy mince Jan Hus I. Ag 1 Oz -
stříbrná, číslovaná edice
- Návrhy mince Jan Hus I. Ag 28 mm -
stříbrná, číslovaná edice
Sada obsahuje tři umělecké návrhy na minci z emisního plánu ČNB
10000 Kč
Jan Hus (kolem roku 1370 - 6. července 1415) – český kazatel, filozof a náboženský reformátor. Kritizoval mravní úpadek středověké církve, za což upadl v nemilost. Ze svých názorů neustoupil ani pod těžkým nátlakem církevních hodnostářů. Ti ho nechali 6. července 1415 v německé Kostnici upálit.
Přesné datum Husova narození není známo. Podle historiků k němu mělo dojít kolem roku 1370 v Husinci u Prachatic. Po ukončení farní školy odešel do Prahy, kde nastoupil na artistickou fakultu Karlovy univerzitu. V roce 1393 získal hodnost bakaláře, o tři roky později se stal mistrem svobodných umění a posléze univerzitním mistrem. Hus byl zpočátku zřejmě motivován hlavně snahou o lepší živobytí, neboť pocházel z chudé rodiny. Ve studiu nijak zvlášť nevynikal a sám přiznal, že mu nebyla cizí ani účast na studentských výtržnostech. Přesto usiloval o další teologické vzdělání a jeho myšlení začalo procházet transformací.
Kazatel a kritik poměrů
Jako vysvěcený kněz kázal od roku 1400 v kostele svatého Michala a o dva roky později také v Betlémské kapli. Oporu pro své myšlenky měl ve spisech anglického reformátora Jana Viklefa (John Wycliff) i v ideálech prvotního křesťanství. Tady se ale začal stávat nepohodlný pro církevní oligarchii, která v té době žila způsobem na hony vzdáleném křesťanským principům. Běžné bylo kupčení s odpustky a očividná chamtivost některých kněží dosahovala takové míry, že se na Husovu stranu postavil i král Václav IV. Dalším žhavým tématem doby se stala národnostní otázka na Univerzitě Karlově. Na Husův popud vydává král Dekret kutnohorský (1409), v důsledku něhož němečtí mistři ztrácejí většinu a posléze z univerzity demonstrativně odcházejí. Evropou se jejich prostřednictvím začínají šířit fámy o českých kacířích.
Za pravdu ohnivá hranice
Dopad na sebe dlouho nenechal čekat a v březnu 1411 uvaluje římská kurie na Husa klatbu a vyhlašuje jej za odpadlíka. Betlémský kazatel navíc ztrácí přízeň krále, který si uvědomoval, že se situace příliš vyhrotila. Panovník navíc obdržel slib bohatého podílu z prodeje odpustků. Husovy myšlenky se však v té době už šířily jako velká voda a situace v Praze začínala být kriticky výbušná. Na podzim 1412 uvaluje Řím na Husa další a nejvyšší klatbu. Aby se na charismatického kazatele zapomnělo, má být dokonce zbořena Betlémská kaple. Hus si nepřál, aby v Praze propuklo násilí, a tak odchází mimo město, kde se uchyluje pod ochranu svých příznivců a pokračuje v kázání. Na hradě Krakovci jej zastihla výzva říšského krále Zikmunda Lucemburského, aby se dostavil k církevnímu koncilu do Kostnice. Tam má Hus odvolat své názory a podřídit se autoritě církve. Navzdory věznění a hrozbě smrti, český reformátor neodvolal a než by zradil své svědomí a učení, nechal se raději upálit. Stalo se tak před hradbami Kostnice 6. července 1415.
Zpráva o Husově upálení v Čechách vzedmula obrovskou vlnu nevole a stala se předzvěstí mnohaletých ničivých husitských válek.
Hus jako autor
Do historie vstoupil Jan Hus také jako autor latinsky i česky psaných děl, zejména traktátů. K nejznámějším titulům patří O církvi (De ecclesia), Výklad Viery, Desatera a Páteře, Dcerka nebo Postila. Nejkritičtějším se stal spis Knížky o svatokupectví, v němž se ostře staví proti vymáhání poplatků za církevní obřady bez ohledu na chudobu věřících.
Den Husova upálení se stal českým národním svátkem, jako mučedníka si jej připomínají církve vzešlé z protestantské reformace, ale například i církev pravoslavná.
Jan Hus zasáhl také do české gramatiky, když místo používaných spřežek zavedl háčky a čárky. Z češtiny pak tato diakritická znaménka kromě Slováků převzaly i další národy, jako například Slovinci, Chorvaté, Estonci, Lotyši nebo Litevci.
Česká národní banka vyhlašuje před vydáním každé mince veřejnou soutěž na
její výtvarné zpracování. Do soutěží se obvykle hlásí se svými návrhy 30 -
40 výtvarníků.
Vyhodnocení soutěže provádí odborná komise v několika kolech. Právo vybrat
nejlepší návrh k realizi náleží bankovní radě ČNB.
Česká národní banka
vyhlásila veřejnou soutěž na pamětní zlatou minci
10000 Kč Jan Hus. Těchto
mincí bylo vydáno X.000 ks
Nyní můžete získat numismatický unikát: sadu vydanou nákladem
pouhých
1 ks, obsahující další tři
zdařilé návrhy z této soutěže od vynikajících českých medailérů:
![Jan Hus I.]()
![]()
Návrh Jakuba Oravy
zn. (Buben)
Averz: Přesná podoba Jana Husa (kolem r. 1370 – 1415) známa není, Jakub Orava proto vytvořil portrét unikátní a osobitý. Učenec již zralého věku zadumaně přemýšlí a symbolicky tak vyjadřuje složitost svého života. V očích se promítá odříkání a pronásledování, kdy musel jako nevítaný opustit Prahu a pobývat na Kozím Hrádku a Krakovci, odkud se vydal na svoji, jak se ukázalo poslední, cestu do Kostnice.
Reverz:
Rubová strana zdůrazňuje, že Hus ctil pravdu, které byl ochoten obětovat vše. Sloup uprostřed evokuje symbolicky jeho trudný konec na hranici, text v kruhu, jejž sloup rozděluje vedví, je proveden gotickým písmem a nabádá pravdu ctít, učit i mluvit. Text a lev s orlicemi jsou v širokém vnějším mezikruží, rovněž rozděleném svislým břevnem.
![]()
![]()
Návrh Majky Wichnerové
zn. (34734)
Averz:
Podoba Jana Husa je dodnes zahalena tajemstvím. Majka Wichnerová na lícní straně své medaile ztvárnila vlastní alternativu. Učenec drží knihu jako atribut vzdělanosti a je oděn v kněžské roucho. Jan Hus se narodil kolem roku 1370, zde se jedná o podobu z jeho mladšího období. Název vlevo je proveden výrazným patkovým písmem.
Papež Jan XXIII. svolal v roce 1413 do Kostnice koncil, který měl reformovat církev a odstranit hereze (kacířství). Jan Hus s glejtem od císaře Zikmunda, zaručujícím mu bezpečnou cestu, do Kostnice dorazil 3. 11. 1414, jeho snaha o obhajobu však nebyla zástupci církve vyslyšena a byl prohlášen za kacíře.
Reverz:
Rubová strana medaile ukazuje závěrečnou scénu, kdy kazatel umírá, přivázán ke kůlu a kolem něho hranice hoří vysokým plamenem. Podkladem pro kompozici byla dobová rytina.
![]()
![]()
Návrh Vladimíra Pavlici
zn. (Za pravdu na hranici)
Averz:
Vladimír Pavlica pojal lícní stranu jako dynamický hypotetický portrét Jana Husa, který ze stran olizují plameny ohně z hranice, na níž byl 6. července 1415 upálen. Učenec má útrpný výraz a na hlavě papírovou čepici se satany, která má okolí zvěstovat, že je nenapravitelný kacíř (heretik). Jméno kazatele a letopočty, odkazující na 600 let od jeho smrti v plamenech, jsou vlevo od obličeje.
Reverz:
Na rubové straně je zdůrazněn Husův vztah k pravdě, kterou cenil nadevše. Ve svých slovech, která napsal ve Výkladu viery roku 1412, nabádá:…hledej pravdu, uč pravdu, mluv pravdu, braň pravdu až do smrti. Štítky v horní části vyplňují česká, moravská a slezská heraldická zvířata.
Informace k sadě návrhů:
Umělecké návrhy v sadě neobsahují uvedení nominální hodnoty 10000 Kč a
proto nejsou zákonným platidlem. Jsou označeny příslušnou puncovní
značkou. Dodavatelem materiálu pro ražbu českých mincí i těchto
sad uměleckých návrhů je Münze Österreich.
Nepřehlédněte:Stříbrné odražky
jsou vydány i ve speciálním provedení povrchové úpravy mincovní plochy
ušlechtilou patinou. Každý odražek je patinován ručně, aby získal
krásu stáří a lépe vynikla plastika jednotlivých detailů jeho reliéfu.
