Intronisační ražby Vyšehradské kapituly

Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě vznikla díky knížeti a prvnímu českému králi Vratislavovi.

Tento panovník, vládnoucí v letech 1061–1092 hrál důležitou roli v evropské politice jako nejbližší spojenec římského císaře Jindřicha IV. Za politickou a vojenskou pomoc císaři, zejména při tažení do Itálie, kde čeští bojovníci v roce 1083 významnou měrou pomohli k dobytí Říma, získal pro svou osobu královskou hodnost.

Historie Vyšehradské kapituly

Korunovace, uskutečněná 15. 6. 1085 v katedrále Sv. Víta na Pražském hradě, jednoznačně svědčila o velkém vzestupu panovnické moci a významu českého státu v kontextu evropské politiky.
Problémem vlády Vratislava byla jeho vlastní rodina, konkrétně jeho bratr Jaromír, v letech 1068–1070 pražský biskup. Spory s ním oslabovaly vnitřní stabilitu země. Tuto situaci Vratislav řešil geniálním tahem. Z Pražského hradu přesídlil na Vyšehrad, kde 29. 6. 1070 založil kolegiátní kapitulu. Alexandra II., římského papeže, požádal o její vynětí (exempci) z biskupské pravomoci a přímé podřízení papežské kurii, aby mohla plnit funkci protiváhy pražského biskupství a svatovítské kapituly. Papež sice potvrdil zřízení kapituly s titulem capitulum peringina (tj. velmi významná kapitula), s právem jejím členům nosit sandále a mitru, vlastní exempci však vyhlásil až papež Lucius II. listinou z 11. 4. 1144.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011.